1 Øekl také Hospodin Mojžíšovi: Mluv knìžím synùm Aronovým a rci jim: Pøi mrtvém nepoškvrní se žádný z vás v lidu svém. 2 Toliko pøi krevním pøíteli svém, mateøi neb otci svém, synu neb dceøi své a bratru svém, 3 Též pøi sestøe své, pannì sobì nejbližší, kteráž nemìla muže, pøi té poškvrní se. 4 Nepoškvrní se pøi knížeti lidu svého, tak aby neèistý byl. 5 Nebudou dìlati sobì lysiny na hlavì své, vytrhávajíce sobì vlasy. A brady své nebudou holiti, ani tìla svého øezati. 6 Budou svatí Bohu svému, aniž poškvrní jména Boha svého; nebo obìti ohnivé Hospodinovy, chléb Boha svého obìtují, protož svatí budou. 7 Ženy nevìstky aneb poškvrnìné nevezmou sobì, a ženy zahnané od muže jejího nepojmou; nebo svatý jest jeden každý z nich Bohu svému. 8 Ty také, lide, za svatého budeš jej míti, nebo chléb Boha tvého obìtuje. Protož svatý bude tobì, nebo já svatý jsem Hospodin, kterýž posvìcuji vás. 9 Dcera pak nìkterého knìze, když by se smilství dopustila, otce svého poškvrnila. Ohnìm spálena buï. 10 Knìz pak nejvyšší mezi bratøími svými, na jehožto hlavu vylit jest olej pomazání, a posvìtil rukou svých, aby obláèel se v roucho svaté, hlavy své neodkryje a roucha svého neroztrhne. 11 Aniž k kterému tìlu mrtvému pøistoupí, a aniž pøi otci aneb mateøi své poškvrní se. 12 Nevyjde z svatynì a nepoškvrní svatynì Boha svého; nebo koruna oleje pomazání Boha jeho jest na nìm: Já jsem Hospodin. 13 On také ženu v panenstvím jejím za manželku sobì pojme. 14 Vdovy, aneb zahnané, aneb poškvrnìné, nevìstky, žádné z tìch nebude sobì bráti, ale pannu z lidu svého vezme sobì za manželku. 15 A nepoškvrní semene svého v rodu svém, nebo já jsem Hospodin posvìtitel jeho. 16 Mluvil opìt Hospodin Mojžíšovi, øka: 17 Mluv k Aronovi a rci: Kdožkoli z semene tvého po všech rodech svých bude míti na sobì vadu, nechꜜ nepøistupuje, aby obìtoval chléb Boha svého. 18 Nebo žádný muž, kterýž by mìl na sobì vadu, nemá pøistupovati: Muž slepý, aneb kulhavý, aneb mající oud nìkterý pøíliš malý, aneb pøíliš veliký, 19 Aneb muž, kterýž by mìl zlámanou nohu, aneb zlámanou ruku, 20 Aneb hrbovatý, aneb krhavý, aneb kterýž má bìlmo na oku svém, aneb prašivost ustaviènou, neb lišeje, aneb stlaèené lùno. 21 Nižádný muž, kterýž by mìl na sobì nìjakou vadu, z semene Arona knìze, nepøistoupí, aby obìtoval obìti ohnivé Hospodinu; nebo vada na nìm jest. Nepøistoupíꜜ, aby obìtoval chléb Boha svého. 22 Chléb však Boha svého z vìcí svatosvatých a z vìcí svatých jísti bude. 23 Ale za oponu nebude vcházeti a k oltáøi nebude pøistupovati, nebo vada jest na nìm, aby nepoškvrnil svatynì mé; nebo já jsem Hospodin posvìtitel jejich. 24 Ta slova mluvil Mojžíš k Aronovi a k synùm jeho, i ke všechnìm synùm Izraelským.