22
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: Mluv Aronovi a synùm jeho, aꜜ se zdržují od vìcí tìch, kteréž jsou posvìceny od synù Izraelských, a aꜜ nepoškvròují jména svatého mého v tom, což mi oni posvìcují: Já jsem Hospodin. Rci jim: Kdo by koli ze všeho semene vašeho v pronárodech vašich pøistoupil ku posvìceným vìcem, kterýchž by posvìtili synové Izraelští Hospodinu, když neèistota jeho na nìm jest, vyhlazena bude duše ta od tváøi mé: Já jsem Hospodin. Kdo by koli z semene Aronova byl malomocný, aneb tok semene trpící, nebude jísti z vìcí posvìcených, dokavadž by se neoèistil. A kdož by se koli dotekl neèistoty tìla mrtvého, aneb toho, z nìhož by vyšlo símì scházení, Aneb kdo by se dotkl kterého zemìplazu, jímž by se poškvrnil, aneb èlovìka, pro nìhož by byl neèistý vedlé všelijaké neèistoty jeho: Èlovìk, kterýž by se èehokoli toho dotekl, neèistý bude až do veèera, a nebude jísti z vìcí posvìcených, leè by umyl tìlo své vodou. A po západu slunce èistý bude, a potom bude moci jísti z vìcí posvìcených, nebo pokrm jeho jest. Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin. Protož ostøíhati budou pøisluhování mých, aby høíchù na se neuvedli, a nezemøeli v nìm, proto že je zprznili: Jáꜜ jsem Hospodin posvìtitel jejich. 10 Žádný cizí nebude jísti z vìcí posvìcených, ani podruh knìžský, ani nájemník nebude jísti vìcí posvìcených. 11 Koupil-li by knìz èlovìka za své peníze, ten jísti bude z vìcí tìch, též v domì jeho zplozený; ti budou jísti z pokrmu jeho. 12 Ale dcera knìzova, kteráž by se vdala za muže z jiného pokolení, ta z obìtí vzhùru pozdvižených, totiž vìcí svatých, nebude jísti. 13 Kdyby pak dcera knìzova ovdovìla, aneb zahnána byla od muže, nemající plodu, a navrátila by se do domu otce svého: tak jako v dìtinství svém chléb otce svého jísti bude, cizí pak žádný nebude jísti z nìho. 14 Jedl-li by pak kdo z nedopatøení vìci posvìcené, pátý díl nad to pøidá knìzi, a nahradí jemu tu vìc posvìcenou, 15 Aby nepoškvròovali vìcí svatých, kteréž by synové Izraelští obìtovali Hospodinu, 16 A neuvozovali na nì pokuty za provinìní, že jedli vìci posvìcené jejich; nebo já jsem Hospodin, kterýž jich posvìcuji. 17 Dále mluvil Hospodin Mojžíšovi, øka: 18 Mluv k Aronovi a k synùm jeho i ke všechnìm synùm Izraelským, a rci jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z pohostinných, kteøíž jsou v Izraeli, obìtovali obìt svou vedlé všech slibù svých, vedlé všech darù dobrovolných svých, kteréž by obìtovali Hospodinu v obìt zápalnou: 19 Z dobré vùle své obìtovati budete samce bez poškvrny, z skotù, z ovcí a z koz. 20 Což by koli mìlo na sobì vadu, nebudete toho obìtovati; nebo nebude pøíjemné od vás. 21 Pakli by kdo obìtoval obìt pokojnou Hospodinu, vykonávaje slib svùj, aneb dobrovolný dar, buï z skotù, aneb z bravù; aꜜ jest bez vady, aby bylo pøíjemné; nebudeꜜ žádné poškvrny na nìm. 22 Slepého aneb polámaného, osekaného aneb uhøivého, prašivého aneb s lišeji, takového neobìtujte Hospodinu a nedávejte jich k ohnivé obìti na oltáø Hospodinùv. 23 Vola neb dobytèe s nedorostlými neb pøerostlými oudy, v dobrovolný zajisté dar obìtovati je budeš, ale za slib nebude pøíjemný. 24 Ztlaèeného aneb ztluèeného, odtrženého, vykleštìného nebudete obìtovati Hospodinu; neuèiníte toho v zemi vaší. 25 A z ruky cizozemce nebudete obìtovati chleba Bohu svému ze všech tìch vìcí, nebo porušení jejich jest na nich; vadu mají, nebudou pøíjemné od vás. 26 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, øka: 27 Vùl neb beran, aneb koza, když se urodí, za sedm dní pøi matce své zanecháno bude, osmého pak dne i potom bude pøijemné k obìti ohnivé Hospodinu. 28 Krávy pak a dobytèete s mladým jeho nezabijete jednoho dne. 29 A když byste obìtovali obìt chvály Hospodinu, dobrovolnì ji obìtovati budete. 30 V tentýž den snìdena bude a nepozùstavíte z ní nièeho až do jitra: Já jsem Hospodin. 31 Protož ostøíhejte pøikázaní mých a èiòte je: Já jsem Hospodin. 32 A nepoškvròujte jména svatého mého, i buduꜜ posvìcen u prostøed synù Izraelských: Já jsem Hospodin posvìtitel váš, 33 Kterýž jsem vás vyvedl z zemì Egyptské, abych vám byl za Boha: Já jsem Hospodin.