1 Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obøízky? 2 Mnohý všelikterak. Pøední zajisté ten, že jest jim svìøen Zákon Boží. 3 Nebo což jest do toho, jestliže byli nìkteøí z nich nevìrní? Zdaliž nevìra jejich vìrnost Boží vyprázdní? 4 Nikoli, nýbrž budiž Bùh pravdomluvný, ale každý èlovìk lháø, jakož psáno jest: Aby ospravedlnìn byl v øeèech svých, a pøemohl, když by soudil. 5 Ale jestližeꜜ pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bùh, jenž uvodí hnìv? (Po lidskuꜜ pravím.) 6 Nikoli, sic jinak kterakž by Bùh soudil svìt? 7 Nebo jestližeꜜ pravda Boží mou lží rozmohla se k slávì jeho, i proèež pak já jako høíšník bývám souzen? 8 A ne radìji (jakž o nás zle mluví a jakož nìkteøí praví, že bychom øíkali,): Èiòme zlé vìci, aby pøišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení. 9 Což tedy? My pøevyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Øekové, všickni pod høíchem, 10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho. 11 Není rozumného, není, kdo by hledal Boha. 12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteèní uèinìni jsou; není, kdo by èinil dobré, není ani jednoho. 13 Hrob otevøený hrdlo jejich, jazyky svými lstivì mluvili, jed lítých hadù pod rty jejich. 14 Kterýchžto ústa plná jsou zloøeèení a hoøkosti. 15 Nohy jejich rychlé k vylévání krve. 16 Setøení a bída na cestách jejich. 17 A cesty pokoje nepoznali. 18 Není báznì Boží pøed oèima jejich. 19 Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, tìm, kteøíž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svìt Bohu. 20 Protož z skutkù Zákona nebude ospravedlnìn žádný èlovìk pøed oblièejem jeho; nebo skrze Zákon pøichází poznání høícha. 21 Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvìdèená Zákonem i Proroky, 22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky vìøící. 23 Neboꜜ není rozdílu. Všickniꜜ zajisté zhøešili, a nemají slávy Boží. 24 Spravedlivi pak uèinìni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, 25 Jehožto Bùh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštìní pøedešlých høíchù, 26 V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynìjším èasu, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlòujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy. 27 Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdnìna jest. Skrze který zákon? Skutkù-li? Nikoli, ale skrze zákon víry. 28 Protož za to máme, že èlovìk bývá spravedliv uèinìn vìrou bez skutkù Zákona. 29 Zdaliž jest toliko Bùh Židù? Zdali také není i pohanù? Ba, jistì i pohanù, 30 Ponìvadž jeden jest Bùh, kterýž ospravedlòuje obøízku z víry, a neobøízku skrze víru. 31 Což tedy Zákon vyprazdòujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.