1 Protož nemùžeš se vymluviti, ó èlovìèe každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, ponìvadž totéž èiníš, což na jiném tupíš. 2 Vímeꜜ zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti tìm, kteøíž takové vìci èiní. 3 Zdali se domníváš, ó èlovìèe, jenž soudíš ty, kdož takové vìci èiní, a sám totéž èinì, že ty ujdeš soudu Božího? 4 Èili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhoèekání pohrdáš, nevìda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede? 5 Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažïuješ sobì hnìv ke dni hnìvu a zjevení spravedlivého soudu Božího, 6 Kterýž odplatí jednomu každému podle skutkù jeho, 7 Tìm zajisté, kteøíž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem vìèným, 8 Tìm pak, kteøíž jsou svárliví a pravdì nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hnìvem, 9 Trápením a úzkostí, a to každé duši èlovìka èinícího zlé, i Žida pøednì, a též i Øeka. 10 Ale slávu a èest a pokoj dá každému, kdož èiní dobré, i Židu pøednì, a též i Øeku. 11 Neboꜜ není pøijímání osob u Boha. 12 Kteøížkoli zajisté bez Zákona høešili, bez Zákona i zahynou; a kteøížkoli pod Zákonem byvše høešili, skrze Zákon odsouzeni budou, 13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou pøed Bohem, ale èinitelé Zákona spravedlivi budou. 14 Nebo když pohané Zákona nemajíce, od pøirození èiní to, což pøikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobì zákonem jsou, 15 Kteøížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvìdèuje svìdomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviòují, anebo také vymlouvají.) 16 V ten den, kdyžto souditi bude Bùh tajné vìci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista. 17 Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem, 18 A znáš vùli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, nauèen jsa z Zákona, 19 A za to máš, že jsi ty vùdcím slepých, svìtlem tìch, kteøíž jsou ve tmì, 20 Øeditelem nemoudrých, uèitelem nemluvòat, majícím formu umìní a pravdy v Zákonì. 21 Kterakž tedy jiného uèe, sám sebe neuèíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš? 22 Pravì: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš? 23 Zákonem se chlubì, pøestupováním Zákona Bohu neúctu èiníš? 24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest. 25 Obøezáníꜜ zajisté prospìje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš pøestupitelem Zákona, obøezání tvé uèinìno jest neobøezáním. 26 A protož jestližeꜜ by neobøízka ostøíhala práv Zákona, zdaliž nebude poètena neobøízka jejich za obøízku? 27 A odsoudí ti, kteøíž jsou z pøirození neobøízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obøízkou pøestupník jsi Zákona? 28 Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevnì Židem; aniž to jest pravé obøezání, kteréž bývá zjevnì na tìle; 29 Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitø jest Židem, a to jest pravé obøezání, kteréž jest srdeèné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.