1 Pavel, služebník Jezukristùv, povolaný apoštol, oddìlený k kázaní evangelium Božího, 2 (Kteréžto zdávna zaslíbil skrze proroky své v Písmích svatých,) 3 O Synu jeho, (zplozeném z semene Davidova s strany tìla, 4 Kterýž prokázán jest býti Synem Božím mocnì, podle Ducha posvìcení, skrze z mrtvých vstání,) totiž o Ježíši Kristu, Pánu našem, 5 Skrze nìhožto jsme pøijali milost a apoštolství ku poslušenství víry mezi všemi národy pro jméno jeho, 6 Z nichžto i vy jste povolaní Ježíše Krista, 7 Všechnìm, kteøíž jste v Øímì, milým Božím, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. 8 Nejprve pak díky èiním Bohu svému skrze Ježíše Krista ze všech vás, že víra vaše rozhlašuje se po všem svìtì. 9 Svìdek mi jest zajisté Bùh, kterémužto sloužím duchem mým v evangelium Syna jeho, žeꜜ bez pøestání zmínku o vás èiním, 10 Vždycky na svých modlitbách žádaje, abych aspoò nìkdy mohl šꜜastnì k vám, byla-li by vùle Boží, pøijíti. 11 Neboꜜ velice žádám vidìti vás, abych vám udìlil èástku nìjakou milosti duchovní ku potvrzení vašemu, 12 To jest, abych spolu s vámi potìšen byl, skrze spoleènou i vaši i mou víru. 13 Nechciꜜ pak, bratøí, abyste nevìdìli, žeꜜ jsem mnohokrát již uložil pøijíti k vám, (ale pøekážky jsem mìl až dosavad,) abych nìjaký užitek také i mezi vámi mìl, jako i mezi jinými národy. 14 Nebo Øekùm i kterýmkoli jiným národùm, i moudrým i nemoudrým, dlužník jsem. 15 A tak, pokudž na mnì jest, hotov jsem i vám, kteøíž v Øímì jste, zvìstovati evangelium. 16 Neboꜜ se nestydím za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení každému vìøícímu, Židu pøednì, potom i Øeku. 17 Nebo spravedlnost Boží zjevuje se skrze nì z víry u víru, jakož psáno jest: Spravedlivý pak z víry živ bude. 18 Zjevuje se zajisté hnìv Boží s nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, pravdu Boží v nepravosti zadržujících. 19 Nebo což poznáno býti mùže o Bohu, známé jest jim uèinìno, Bùh zajisté zjevil jim. 20 Nebo neviditelné vìci jeho mohou vidíny býti, když z skutkù pøi stvoøení svìta stalých rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho vìèná moc a Božství, tak aby již byli bez výmluvy, 21 Protože poznavše Boha, nectili jako Boha, ani jemu dìkovali, ale marní uèinìni jsou v myšleních svých, a zatmíno jest nemoudré srdce jejich. 22 Mìvše se za moudré, blázni uèinìni jsou. 23 Nebo smìnili slávu neporušitelného Boha v slávu podobenství obraza porušitelného èlovìka, i ptactva, i hovad ètvernohých, i zemìplazù. 24 Protož i Bùh vydal je v žádosti srdce jejich, v neèistotu, aby zprznili tìla svá vespolek, 25 Jakožto ty, kteøíž jsou smìnili pravdu Boží za lež, a ctili i sloužili stvoøení radìji nežli Stvoøiteli, kterýž jest požehnaný na vìky. Amen. 26 Protož je vydal Bùh v žádosti ohavné. Nebo i ženy jejich zmìnily pøirozené sebe užívání v to, kteréž jest proti pøirození. 27 A podobnì i mužské pohlaví, opustivše pøirozené užívání ženy, rozpálili se v žádostech svých jedni k druhým, mužské pohlaví vespolek mrzkost pášíce, a tak spravedlivou mzdu, kteráž na jejich blud slušela, sami na sebe uvodíce. 28 A jakož sobì málo vážili známosti Boha, takž také Bùh vydal je v pøevrácený smysl, aby èinili to, což nesluší, 29 Jsouce naplnìni vší nepravostí, zlostí, smilstvem, nešlechetností, lakomstvím, plní závisti, vraždy, svárù, lsti, zlých obyèejù, 30 Utrhaèi, pomluvaèi, Boha nenávidící, hanliví, pyšní, chlubní, nalezaèi zlých vìcí, rodièù neposlušní, 31 Nemoudøí, smluv nezdrželiví, beze vší lítosti, neukojitelní a nemilosrdní. 32 Kteøížto vìdouce o tom právu Božím, že ti, kteøíž takové vìci èiní, hodni jsou smrti, avšak netoliko ty vìci èiní, ale i jiným též èinícím nakládají.