140
1 Pøednímu z kantorù, žalm Davidùv. 2 Vysvoboï mne, Hospodine, od èlovìka zlého, a od muže ukrutného ostøíhej mne, 3 Kteøíž myslí zlé vìci v srdci, a na každý den sbírají se k válce. 4 Naostøují jazyk svùj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah. 5 Ostøíhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteøíž myslí podraziti nohy mé. 6 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léèky své mi položili. Sélah. 7 Øekl jsem Hospodinu: Bùh silný mùj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých. 8 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž pøikrýváš hlavu mou v èas boje, 9 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, èehož žádostiv jest, ani pøedsevzetí zlého vykonati jemu dopouštìj, aby se nepovýšil. Sélah. 10 Vùdce tìch, jenž obklièují mne, nepravost rtù jejich aꜜ pøikryje. 11 Padej na nì uhlé øeøavé, a na oheò uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati. 12 Èlovìk utrhaè nebude upevnìn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne. 13 Vím, žeꜜ se Hospodin zasadí o pøi chudého, a pomstí nuzných. 14 A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upøímí pøebývati pøed oblíèejem tvým.