1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi. 2 A poèali naò žalovati, økouce: Tohoto jsme nalezli, an pøevrací lid, a brání danì dávati císaøi, pravì se býti Kristem králem. 3 Pilát pak otázal se ho, øka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpovìdìv, øekl jemu: Ty pravíš. 4 I dí Pilát k pøedním knìžím a k zástupùm: Žádné viny nenalézám na tomto èlovìku. 5 Oni pak více se rozmáhali v køiku, økouce: Bouøíꜜ lid, uèe po všem Judstvu, poèav od Galilee až sem. 6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by èlovìk Galilejský. 7 A když zvìdìl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémì byl v ty dni. 8 Herodes pak uzøev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal vidìti jej, protože mnoho o nìm slýchal, a nadál se, že nìjaký div od nìho uèinìný uzøí. 9 I tázal se ho mnohými øeèmi, ale on jemu nic neodpovídal. 10 Stáli pak tu pøední knìží a zákoníci, tuze na nìj žalujíce. 11 A pohrdna jím Herodes s svým rytíøstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi. 12 I uèinìni jsou pøátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo pøed tím nepøátelé byli vespolek. 13 Pilát pak svolav pøední knìží a úøadné osoby i lid, 14 Øekl k nim: Dali jste mi toho èlovìka, jako by lid odvracel po sobì, a aj, já pøed vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom èlovìku ve všem tom, což vy na nìj žalujete. 15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k nìmu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu. 16 Protož potresce ho, propustím jej. 17 Musíval pak propouštìti jim v svátek jednoho vìznì. 18 Protož zkøikli spolu všecko množství, økouce: Zahlaï tohoto, a propusꜜ nám Barabbáše. 19 Kterýž byl pro svádu nìjakou v mìstì uèinìnou a pro vraždu vsazen do žaláøe. 20 Tedy Pilát opìt mluvil k nim, chtìje propustiti Ježíše. 21 A oni vždy volali, økouce: Ukøižuj ho, ukøižuj! 22 A on po tøetí øekl k nim: Což jest pak zlého uèinil tento? Jáꜜ žádné pøíèiny smrti nenalézám na nìm. Protož potresce ho, propustím. 23 Oni pak pøedce dotírali na nìj køikem velikým, žádajíce, aby byl ukøižován. A rozmáhali se hlasové jejich a pøedních knìží. 24 Pilát pak pøisoudil, aby se naplnila žádost jejich. 25 I propustil jim toho, kterýž pro bouøku a vraždu vsazen byl do žaláøe, za nìhož prosili, ale Ježíše vydal k vùli jejich. 26 A když jej vedli, chytivše Šimona nìjakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na nìj køíž, aby jej nesl za Ježíšem. 27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho. 28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplaètež nade mnou, ale radìji samy nad sebou plaète a nad svými dìtmi. 29 Nebo aj, pøijdou dnové, v nichžto øeknou: Blahoslavené neplodné, a bøicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily. 30 Tehdyꜜ poènou øíci k horám: Padnìte na nás, a pahrbkùm: Pøikrejte nás! 31 Nebo ponìvadž na zeleném døevì toto se dìje, i co pak bude na suchém? 32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zloèinci, aby spolu s ním byli ukøižováni. 33 A když pøišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukøižovali, i ty zloèince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. 34 Tedy Ježíš øekl: Otèe, odpusꜜ jim, neboꜜ nevìdí, co èiní. A rozdìlivše roucho jeho, metali o nì los. 35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, økouce: Jinýmꜜ jest spomáhal, nechaꜜ nyní pomùže sám sobì, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený. 36 Posmívali se také jemu žoldnéøi, pøistupujíce a octa podávajíce jemu, 37 A økouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobì. 38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Øeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský. 39 Jeden pak z tìch zloèincù, kteøíž s ním viseli, rouhal se jemu, øka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobì i nám. 40 A odpovìdìv druhý, trestal ho, øka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení? 41 Myꜜ zajisté spravedlivì trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béøeme, ale tento nic zlého neuèinil. 42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeò se na mne, když pøijdeš do království svého. 43 I øekl mu Ježíš: Amen pravím tobì, dnes budeš se mnou v ráji. 44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 45 I zatmìlo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly. 46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, øekl: Otèe, v ruce tvé porouèím ducha svého. A to povìdìv, umøel. 47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, øka: Jistì èlovìk tento spravedlivý byl. 48 A všickni zástupové, pøítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se. 49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly pøišly za ním od Galilee, hledíce na to. 50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úøadu, muž dobrý a spravedlivý, 51 Kterýž byl nepovolil radì a skutku jejich, z Arimatie mìsta Judského, kterýžto také oèekával království Božího, 52 Ten pøistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tìlo Ježíšovo, 53 A složiv je s køíže, obvinul v kment a pochoval je v hrobì vytesaném v skále, v kterémž ještì nebyl žádný pochován. 54 A byl den pøipravování, a sobota se zaèínala. 55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem pøišly od Galilee, pohledìly na hrob, a kterak pochováno bylo tìlo jeho. 56 Vrátivše se pak, pøipravily vonné vìci a masti, ale v sobotu odpoèinuly, podle pøikázání.