1 A pohledìv, uzøel lidi bohaté, kteøíž metali dary své do pokladnice. 2 Uzøel pak i jednu vdovu chudièkou, ana uvrhla dva šarty. 3 I øekl: Vpravdì pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní. 4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž mìla, uvrhla. 5 A když nìkteøí pravili o chrámu, kterak by kamením pìkným i jinými okrasami ozdoben byl, øekl: 6 Naèež se to díváte? Pøijdouꜜ dnové, v nichžto nebude zùstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zboøen. 7 I otázali se ho, økouce: Mistøe, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? 8 On pak øekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí pøijdou ve jménu mém, økouce: Že já jsem Kristus, a èas se blíží. Protož nepostupujte po nich. 9 Když pak uslyšíte o válkách a rùznicech, nestrachujte se; neboꜜ musí to prve býti, ale ne ihned konec. 10 Tehdy pravil jim: Povstaneꜜ národ proti národu, a království proti království. 11 A zemì tøesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrùzy i zázrakové s nebe velicí. 12 Ale pøed tím pøede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žaláøù, vodíce k králùm a k vladaøùm pro jméno mé. 13 A toꜜ se vám díti bude na svìdectví. 14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati mìli. 15 Jáꜜ zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši. 16 Budete pak zrazováni i od rodièù a od bratrù, od pøíbuzných i od pøátel, a zmordují nìkteré z vás. 17 A budete v nenávisti všechnìm pro jméno mé. 18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne. 19 V trpìlivosti vaší vládnìte dušemi vašimi. 20 Když pak uzøíte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vìzte, žeꜜ se pøiblížilo zkažení jeho. 21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostøed nìho, vyjdìte, a kteøí v konèinách, nevcházejte do nìho. 22 Neboꜜ budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. 23 Ale bìda tìhotným a tìm, kteréž kojí v tìch dnech. Neboꜜ bude dav veliký v této zemi, a hnìv Boží nad lidem tímto. 24 I padati budou ostrostí meèe, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlaèen bude od pohanù, dokudž se nenaplní èasové pohanù. 25 A budouꜜ znamení na slunci a na mìsíci i na hvìzdách, a na zemi soužení národù, nevìdoucích se kam díti, když zvuk vydá moøe a vlnobití, 26 Takže zmrtvìjí lidé pro strach a pro oèekávání tìch vìcí, kteréž pøijdou na všecken svìt. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. 27 A tehdyꜜ uzøí Syna èlovìka, an se béøe v oblace s mocí a slavou velikou. 28 A když se toto poène díti, pohleïtež a pozdvihnìtež hlav vašich, protože se pøibližuje vykoupení vaše. 29 I povìdìl jim podobenství: Patøte na fíkový strom i na všecka stromoví. 30 Když se již puèí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto. 31 Takž i vy, když uzøíte, ano se tyto vìci dìjí, vìztež, že blízko jest království Boží. 32 Amen pravím vám, že nepomine vìk tento, ažꜜ se toto všecko stane. 33 Nebe a zemì pominou, ale slova má nepominou. 34 Pilnì se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a peèováním o tento život, a vnáhle pøikvaèil by vás ten den. 35 Nebo jako osidlo pøijde na všecky, jenž pøebývají na tváøi vší zemì. 36 Protož bdìte všelikého èasu, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech tìch vìcí, kteréž se budou díti, a postaviti se pøed Synem èlovìka. 37 I býval ve dne v chrámì, uèe, ale v noci vycházeje, pøebýval na hoøe, kteráž slove Olivetská. 38 A všecken lid na úsvitì pøicházel k nìmu do chrámu, aby ho poslouchal.