1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: 2 Mluv ke všemu množství synù Izraelských a rci jim: Svatí buïte, nebo svatý jsem, já Hospodin Bùh váš. 3 Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostøíhejte, nebo já jsem Hospodin Bùh váš. 4 Neobracejte se k modlám, a bohù litých nedìlejte sobì: Já jsem Hospodin Bùh váš. 5 A když obìtovati budete obìti pokojné Hospodinu, z dobré vùle své obìtovati budete je. 6 Kterého dne obìtovati budete, jísti budete je, i nazejtøí; což by pak zùstalo až do tøetího dne, ohnìm spáleno bude. 7 Pakli pøedce jísti budete dne tøetího, vìc ohavná bude, a nebude oblíbena. 8 Kdož by to jedl, pokutu nepravosti své ponese; nebo svatosti Hospodinovy poškvrnil, protož vyhlazena bude duše ta z lidu svého. 9 Když budete žíti obilé zemì vaší, nesežneš naskrze všeho pole svého, a nebudeš sbírati pozùstalých klasù žnì své. 10 Tolikéž ostatkù vinice své nebudeš bráti, a zrní vinice své nebudeš sbírati; chudému a pøíchozímu zanecháš toho: Já jsem Hospodin Bùh váš. 11 Nekraïte a nelžete, a nižádný neoklamávej bližního svého. 12 Nepøisahejte køivì ve jméno mé, aniž kdo poškvròuj jména Boha svého: Já jsem Hospodin. 13 Neutiskneš mocí bližního svého, aniž obloupíš ho. Nezùstane mzda dìlníka u tebe až do jitra. 14 Hluchému nebudeš zloøeèiti, a pøed slepým nepoložíš úrazu, ale báti se budeš Boha svého, nebo já jsem Hospodin. 15 Neuèiníš neprávì v soudu. Nepøijmeš osoby chudého, aniž šanovati budeš osoby bohatého; spravedlivì souditi budeš bližního svého. 16 Nebudeš choditi jako utrhaè v lidu svém, aniž státi budeš na hrdlo bližnímu svému: Já jsem Hospodin. 17 Nebudeš nenávidìti bratra svého v srdci svém; svobodnì potresceš bližního svého, a nesneseš na nìm høíchu. 18 Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš hnìvu proti synùm lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin. 19 Ustanovení mých ostøíhejte. Hovadu svému nedáš se scházeti s hovadem jiného pokolení. Pole svého neposeješ rozdílným semenem, a rouchem z rozdílných vìcí, jako z vlny a ze lnu, setkaným nebudeš se odívati. 20 Jestliže by muž spal s ženou, a obcoval s ní, kteráž dìvkou jsuc, byla by zasnoubená jinému muži, a nebyla by žádnou mzdou vykoupena, ani propuštìna: oba dva zmrskáni budou, a neumrouꜜ; nebo nebyla svobodná uèinìna. 21 On pak pøivede obìt za vinu svou Hospodinu ke dveøím stánku úmluvy, skopce za vinu. 22 I oèistí jej knìz skopcem, kterýž se obìtuje za vinu pøed Hospodinem, od høíchù jeho, kterýmž zhøešil, a bude mu odpuštìn høích jeho. 23 Když pak vejdete do zemì, a nasázíte všelikého stromoví ovoce nesoucího, tedy obøežete neobøezání jeho, totiž ovoce jeho. Po tøi léta budete míti je za neobøezané, protož nebude jedeno. 24 Ètvrtého pak léta bude všeliké ovoce jeho posvìcené k chválení Hospodina, 25 (Pátého teprv léta jísti budete ovoce jeho), aby rozmnožil vám úrody jeho; nebo já jsem Hospodin Bùh váš. 26 Nic nebudete jísti se krví. Nebudete hádati, aniž na èasích zakládati budete. 27 Nebudeš støihati vlasù hlavy své okrouhle, aniž zohaví kdo brady své. 28 Nad mrtvým pak nebudete øezati tìla svého, a žádného znamení vyrytého na sobì neuèiníte: Já jsem Hospodin. 29 Nepoškvròuj dcery své, dopouštìje smilniti jí, aby zemì nesmilnila a nebyla naplnìna nešlechetností. 30 Sobot mých ostøíhati budete, a svatynì mé báti se budete: Já jsem Hospodin. 31 Neobracejte se k hadaèùm a vìšꜜcùm, ani od nich rady beøte, poškvròujíce se s nimi: Já jsem Hospodin Bùh váš. 32 Pøed èlovìkem šedivým povstaò, a cti osobu starého, a boj se Boha svého, nebo já jsem Hospodin. 33 Jestliže bude pohostinu u tebe pøíchozí v zemi vaší, neèiòte jemu køivdy. 34 Jakožto jeden z doma zrozených vašich, tak bude vám pøíchozí, kterýž jest u vás pohostinu, a milovati ho budeš jako sebe samého; nebo i vy pohostinu jste byli v zemi Egyptské: Já jsem Hospodin Bùh váš. 35 Neèiòte neprávì v soudu, v rozmìøování, v váze a v míøe. 36 Závaží spravedlivé, kámen spravedlivý, korec spravedlivý, pintu spravedlivou míti budete: Já jsem Hospodin Bùh váš, kterýž jsem vás vyvedl z zemì Egyptské. 37 Protož ostøíhejte všech ustanovení mých a všech soudù mých, a èiòte je, nebo já jsem Hospodin.