1 Tedy odpovídaje Job Hospodinu, øekl: 2 Vím, že všecko mùžeš, a že nemùže pøekaženo býti tvému myšlení. 3 Kdo jest to ten, ptáš se, ješto zatemòuje radu Boží tak hloupì? Protož pøiznávám se, že jsem tomu nerozumìl. Divnìjšíꜜ jsou ty vìci nad mou stižitelnost, anižꜜ jich mohu poznati. 4 Vyslýchejž, prosím, když bych koli mluvil; když bych se tebe tázal, oznamuj mi. 5 Tolikoꜜ jsem slýchal o tobì, nyní pak i oko mé tì vidí. 6 Proèež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele. 7 Stalo se pak, když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, že øekl Hospodin Elifazovi Temanskému: Rozpálil se hnìv mùj proti tobì, a proti dvìma pøátelùm tvým, proto že jste nemluvili o mnì toho, což pravého jest, tak jako služebník mùj Job. 8 Protož nyní vezmìte sobì sedm volkù, a sedm skopcù, a jdìte k služebníku mému Jobovi, abyste dali obìtovati obìt za sebe, a služebník mùj Job, aby se modlil za vás. Nebo jistì oblíèej jeho pøijmu, abych neuèinil s vámi podlé bláznovství vašeho; nebo nemluvili jste toho, což pravého jest, o mnì, tak jako služebník mùj Job. 9 A tak odšedše Elifaz Temanský a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, uèinili, jakž jim byl pøikázal Hospodin, a pøijal Hospodin oblíèej Jobùv. 10 Navrátil také Hospodin to, což odjato bylo Jobovi, když se modlil za pøátely své, tak že což mìl Job, rozmnožil to Hospodin dvénásobnì. 11 A sšedše se k nìmu všickni pøíbuzní, a všecky pøíbuzné jeho, a všickni známí jeho prvnìjší, jedli s ním chléb v domì jeho, a lítost majíce nad ním, potìšovali ho nade vším tím zlým, kteréž byl uvedl Hospodin na nìj. A dali jemu jeden každý peníz jeden, a jeden každý náušnici zlatou jednu. 12 A tak požehnal Hospodin Jobovi k posledku více nežli v poèátku jeho. Nebo mìl ètrnácte tisíc ovcí, a šest tisíc velbloudù, a tisíc spøežení volù, a tisíc oslic. 13 Mìl také sedm synù a tøi dcery, 14 Z nichž první dal jméno Jemima, jméno pak druhé Keciha, a jméno tøetí Kerenhappuch. 15 Aniž se nacházely ženy tak krásné, jako dcery Jobovy, ve vší té krajinì; kterýmž dal otec jejich dìdictví mezi bratøími jejich. 16 Byl pak živ Job potom sto a ètyøidceti let, a vidìl syny své, a syny synù svých, až do ètvrtého pokolení. 17 I umøel Job, stár jsa a pln dnù.