1 Tedy vstav ráno Jerobál, (jenž jest Gedeon), i všecken lid, kterýž byl s ním, položili se pøi studnici Charod, vojska pak Madianských byla jim na pùlnoci pøed vrchem More v údolí. 2 I øekl Hospodin Gedeonovi: Pøíliš mnoho jest lidu s tebou, protož nedám Madianských v ruce jejich, aby se nechlubil Izrael proti mnì, øka: Ruka má spomohla mi. 3 A protož provolej hned, aꜜ slyší lid, a øekni: Kdo jest strašlivý a lekavý, navraꜜ se zase, a odejdi ráno pryè k hoøe Galád. I navrátilo se z lidu dvamecítma tisícù, a deset tisíc zùstalo. 4 Øekl opìt Hospodin Gedeonovi: Ještì jest mnoho lidu; kaž jim sstoupiti k vodám, a tam jej tobì zkusím. I bude, že o komžkoli øeknu: Tento pùjde s tebou, ten aꜜ s tebou jde, a o komžkoli øeknu tobì: Tento nepùjde s tebou, ten aꜜ nechodí. 5 I kázal sstoupiti lidu k vodám, a øekl Hospodin k Gedeonovi: Každého, kdož chlemtati bude jazykem svým z vody, jako chlemce pes, postavíš obzvláštnì, tolikéž každého, kdož se pøisehne na kolena svá ku pití. 6 I byl poèet tìch, kteøíž chlemtali, rukama svýma k ústùm svým vodu nosíce, tøi sta mužù, ostatek pak všeho lidu sehnuli se na kolena svá ku pití vody. 7 I øekl Hospodin Gedeonovi: Ve tøech stech mužù, kteøíž chlemtali, vysvobodím vás, a vydám Madianské v ruku tvou, ale ostatek všeho lidu nechꜜ se vrátí, jeden každý k místu svému. 8 A protož nabral ten lid v ruce své potravy a trouby své; jiné pak muže Izraelské všecky propustil, jednoho každého do stanù jejich, toliko tøi sta tìch mužù zanechal pøi sobì. Vojska pak Madianských ležela pod ním v údolí. 9 I stalo se, že noci té øekl jemu Hospodin: Vstana, sstup k vojsku, nebo dal jsem je v ruku tvou. 10 Pakli nesmíš sjíti sám, sejdi s Pùrou služebníkem svým do vojska, 11 A uslyšíš, co mluviti budou; i posilní se z toho ruce tvé, tak že smìle pùjdeš proti vojsku tomu. Sstoupil tedy on a Pùra služebník jeho k kraji odìncù, kteøíž byli v vojštì. 12 Madian pak a Amalech i všecken lid východní leželi v údolí, jako kobylky u velikém množství, ani velbloudù jejich poètu nebylo, jako písek, kterýž jest na bøehu moøském v nesèíslném množství. 13 A když pøišel Gedeon, aj, jeden vypravoval bližnímu svému sen, a øekl: Hle, zdálo mi se, že pecen chleba jeèmenného valil se do vojska Madianského, a pøivaliv se na každý stan, udeøil na nìj, až padl, a podvrátil jej svrchu, a tak ležel každý stan. 14 Jemužto odpovídaje bližní jeho, øekl: Není to nic jiného, jediné meè Gedeona syna Joasova, muže Izraelského; dalꜜ jest Bùh v ruku jeho Madianské i všecka tato vojska. 15 Stalo se pak, že když uslyšel Gedeon vypravování snu i vyložení jeho, poklonil se Bohu, a vrátiv se k vojsku Izraelskému, øekl: Vstaòte, nebo dal Hospodin v ruku vaši vojska Madianská. 16 Rozdìlil tedy tøi sta mužù na tøi houfy, a dal trouby v ruku každému z nich a bánì prázdné, a v prostøedku tìch bání byly pochodnì. 17 I øekl jim: Jakž na mnì uzøíte, tak uèiníte; nebo hle, já vejdu na kraj vojska, a jakž já tehdáž budu dìlati, tak udìláte. 18 Nebo troubiti budu já v troubu i všickni, jenž se mnou budou, tehdy vy také troubiti budete v trouby vùkol všeho vojska, a øeknete: Meè Hospodinùv a Gedeonùv. 19 Všel tedy Gedeon a sto mužù, kteøíž s ním byli, na kraj vojska pøi zaèátku bdìní prostøedního, jen že byli promìnili stráž; i troubili v trouby, a roztøískali bánì, kteréž mìli v rukou svých. 20 Tedy ti tøi houfové troubili v trouby, rozstøískavše bánì, a drželi v ruce své levé pochodnì, v pravé pak ruce své trouby, aby troubili, i køièeli: Meè Hospodinùv a Gedeonùv. 21 A postavili se každý na místì svém vùkol ležení; i zdìšena jsou všecka vojska, a køièíce, utíkali. 22 Když pak troubilo v trouby tìch tøi sta mužù, obrátil Hospodin meè jednoho proti druhému, a to po všem ležení. Utíkalo tedy vojsko až k Betseta do Zererat, a až ku pomezí Abelmehula u Tebat. 23 Shromáždivše se pak muži Izraelští z Neftalím a z Asser a ze všeho pokolení Manassesova, honili Madianské. 24 I rozeslal Gedeon posly na všecky hory Efraimské, øka: Vyjdìte v cestu Madianským, a zastupte jim vody až k Betabaøe a Jordánu. Tedy shromáždivše se všickni muži Efraim, zastoupili vody až k Betabaøe a Jordánu. 25 A chytili dvé knížat Madianských, Goréba a Zéba. I zabili Goréba na skále Goréb a Zéba zabili v lisu Zéb, a honili Madianské, hlavu pak Gorébovu a Zébovu pøinesli k Gedeonovi za Jordán.