1 Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze nì zkušoval Izraele, totiž všech, kteøíž nevìdìli o žádných válkách Kananejských, 2 Aby aspoò zvìdìli vìkové synù Izraelských, a poznali, co jest to válka, èehož první nìvìdìli: 3 Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoøe Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat. 4 Ti pozùstali, aby zkušován byl skrze nì Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati pøikázaní Hospodinových, kteráž pøikázal otcùm jejich skrze Mojžíše. 5 Bydlili tedy synové Izraelští u prostøed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských, 6 A brali sobì dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synùm jejich, a sloužili bohùm jejich. 7 Èinili tedy synové Izraelští to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálùm a Asserotùm. 8 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let. 9 Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synùm Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího, 10 Na nìmž byl duch Hospodinùv, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským. 11 A tak v pokoji byla zemì za ètyøidceti let; i umøel Otoniel, syn Cenezùv. 12 Takž opìt èinili synové Izraelští to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že èinili zlé vìci pøed oèima Hospodinovýma. 13 Nebo shromáždil k sobì syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali mìsto palmové. 14 I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let. 15 Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po nìm dar Eglonovi králi Moábskému. 16 (Pøipravil pak sobì Ahod meè na obì stranì ostrý, lokte zdélí, a pøipásal jej sobì pod šaty svými po pravé stranì.) 17 I pøinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl èlovìk velmi tlustý. 18 A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl pøinesl dar. 19 Sám pak vrátiv se od lomù blízko Galgala, øekl: Tajnou vìc mám k tobì, ó králi. I øekl král: Mlè. A vyšli od nìho všickni, kteøíž stáli pøi nìm. 20 Tehdy Ahod pøistoupil k nìmu, (on pak sedìl na paláci letním sám). I øekl mu Ahod: Øeè Boží mám k tobì. I vstal z stolice své. 21 Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meè u pravého boku svého a vrazil jej do bøicha jeho, 22 Tak že i jilce za ostøím vešly tam, a zavøel se tukem meè, (nebo nevytáhl meèe z bøicha jeho;) i vyšla lejna. 23 Potom vyšel Ahod pøes síò, a zavøel dvéøe paláce po sobì, a zamkl. 24 Když pak on odšel, služebníci jeho pøišedše, uzøeli, a hle, dvéøe palácu zamèíny. Tedy øekli: Jest na potøebì v pokoji letním. 25 A když oèekávali dlouho, až se stydìli, a aj, neotvíral dveøí paláce, tedy vzali klíè a otevøeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý. 26 Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a pøešed lomy, pøišel do Seirat. 27 A pøišed k svým, troubil v troubu na hoøe Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napøed šel. 28 Nebo øekl jim: Poïte za mnou, dalꜜ jest zajisté Hospodin Moábské, nepøátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému pøejíti. 29 I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužù, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel. 30 I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj mìla zemì za osmdesáte let. 31 Po nìm pak byl Samgar, syn Anatùv, a pobil Filistinských šest set mužù ostnem volù, a vysvobodil i on Izraele.