1 Po smrti pak Ahoda èinili opìt synové Izraelští to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma. 2 I vydal je Hospodin v ruce Jabína krále Kananejského, kterýž kraloval v Azor; (a kníže vojska jeho byl Zizara), sám pak bydlil v Haroset pohanském. 3 Tedy volali synové Izraelští k Hospodinu; nebo devìt set vozù železných mìl, a on násilnì ssužoval Izraele za dvadceti let. 4 Debora pak žena prorokynì, manželka Lapidotova, soudila lid Izraelský toho èasu. 5 (A bydlila Debora pod palmou, mezi Ráma a mezi Bethel na hoøe Efraim), i chodili k ní synové Izraelští k soudu. 6 Kterážto poslavši, povolala Baráka, syna Abinoemova, z Kádes Neftalímova, a øekla jemu: Zdaližꜜ nerozkázal Hospodin Bùh Izraelský: Jdi, a shromáždì lid na horu Tábor, vezmi s sebou deset tisíc mužù z synù Neftalím a z synù Zabulon. 7 Nebo pøitáhnu k tobì ku potoku Císon Zizaru kníže vojska Jabínova, a vozy jeho i množství jeho, a dám jej v ruku tvou. 8 I øekl jí Barák: Pùjdeš-li se mnou, pùjdu; pakli nepùjdeš se mnou, nepùjdu. 9 Kteráž odpovìdìla: Jáꜜ zajisté pùjdu s tebou, ale nebudeꜜ s slávou tvou cesta, kterouž pùjdeš, nebo v ruku ženy dá Hospodin Zizaru. Tedy vstavši Debora, šla s Barákem do Kádes. 10 Svolav pak Barák Zabulonské a Neftalímské do Kádes, vyvedl za sebou deset tisíc mužù; a šla s ním i Debora. 11 Heber pak Cinejský oddìlil se od Kaina, od synù Chobab, tchána Mojžíšova, a rozbil stany své až k Elon v Sananim, jenž jest v Kádes. 12 Oznámeno pak bylo Zizarovi, že vytáhl Barák syn Abinoemùv na horu Tábor. 13 Protož shromáždil Zizara všecky vozy své, devìt set vozù železných, a všecken lid, kterýž mìl s sebou z Haroset pohanského, ku potoku Císon. 14 I øekla Debora Barákovi: Vstaò, nebo tento jest den, v nìmž dal Hospodin Zizaru v ruku tvou. Zdali Hospodin nevyšel pøed tebou? I sstoupil Barák s hory Tábor, a deset tisíc mužù za ním. 15 A porazil Hospodin Zizaru a všecky ty vozy, i všecka ta vojska ostrostí meèe pøed Barákem; a sskoèiv Zizara s vozu, utíkal pìšky. 16 Ale Barák honil ty vozy a vojsko až do Haroset pohanského; i padlo všecko vojsko Zizarovo od ostrosti meèe, tak že nezùstalo ani jednoho. 17 Zizara pak utíkal pìšky k stanu Jáhel, manželky Hebera Cinejského; nebo pokoj byl mezi Jabínem králem Azor a mezi èeledí Hebera Cinejského. 18 I vyšedši Jáhel v cestu Zizarovi, øekla jemu: Uchyl se, pane mùj, uchyl se ke mnì, neboj se. I uchýlil se k ní do stanu, a pøistøela jej huní. 19 Kterýž øekl jí: Dej mi, prosím, píti malièko vody, nebo žízním. A otevøevši nádobu mléènou, dala mu píti a pøikryla ho. 20 Øekl také jí: Stùj u dveøí stanu, a pøi-šel-li by kdo, a ptal se tebe, øka: Jest-li zde kdo? odpovíš: Není. 21 Potom vzala Jáhel manželka Heberova høeb od stanu, vzala též kladivo v ruku svou, a všedši k nìmu tiše, vrazila høeb do židovin jeho, až uvázl v zemi; (nebo ustav, tvrdì byl usnul), a tak umøel. 22 A aj, Barák honil Zizaru. I vyšla Jáhel vstøíc jemu, a øekla mu: Poï, a ukážiꜜ muže, kteréhož hledáš. I všel k ní, a aj, Zizara ležel mrtvý na zemi, a høeb v židovinách jeho. 23 A tak ponížil Bùh toho dne Jabína krále Kananejského pøed syny Izraelskými. 24 I dotírala ruka synù Izraelských vždy více, a silila se proti Jabínovi králi Kananejskému, až i vyhladili téhož Jabína krále Kananejského.