1 Pøistuptež národové, abyste slyšeli, a lidé pozorujte. Nechaꜜ slyší zemì i plnost její, okršlek zemský i všeliký plod jeho. 2 Proto že hnìv Hospodinùv jest proti všechnìm národùm, a prchlivost proti všemu vojsku jejich: vyhubí je jako proklaté, a vydá je k zabití. 3 I budou povrženi zbití jejich, a z tìl mrtvých jejich vzejde smrad, a rozplynou se hory od krve jejich. 4 Chøadnouti bude i všecko vojsko nebeské, a svinuta budou nebesa jako kniha, a všecko vojsko jejich sprchne, jako prší list s vinného kmene, a jako nezralé ovoce s fíku. 5 Nebo opojen jest na nebi meè mùj; na Idumejské sstoupí, a na lid, na nìjž jsem klatbu vydal, aby trestán byl. 6 Meè Hospodinùv bude plný krve, umastí se tukem a krví beranù a kozlù, tukem ledvin skopových; obìt zajisté bude míti Hospodin v Bozra, a zabijení veliké v zemi Idumejské. 7 Sstoupí s nimi i jednorožcové a volèata s voly, i opije se zemì jejich krví, a prach jejich tukem se omastí. 8 Nebo den pomsty Hospodinovy, léto odplacování se, aby mštìno bylo Siona. 9 A obráceni budou potokové její v smolu, a prach její v siru, a zemì její obrátí se v smolu hoøící. 10 V noci ani ve dne neuhasne, na vìky vystupovati bude dým její, od národu až do pronárodu pustá zùstane, na vìky vìkù nebude, kdo by šel pøes ni. 11 Ale osednou ji pelikán a výr, kalous také a krkavec budou bydliti v ní, a roztáhne po ní šòùru zahanbení a závaží marnosti. 12 Šlechticù jejích volati budou k království, ale nebude tam žádného, nebo všecka knížata její zhynou. 13 A vzroste na palácích jejích trní, kopøivy a bodláèí na hradích jejích, a bude pøíbytkem drakù a obydlím sov. 14 Tam se budou potkávati spolu zvìø s ptactvem, a pøíšera jedna druhé se ozývati; tam toliko noèní pøeluda se usadí, a odpoèinutí sobì nalezne. 15 Tam se zhnízdí sup, a škøeèeti bude, a když vysedí, shromáždí je pod stín svùj; tam také shledají se luòáci jeden s druhým. 16 Hledejte v knize Hospodinovì, a ètìte. Ani jedno z tìch nechybí, a jeden každý bez své druže nebude; nebo to ústa Pánì pøikázala, a duch jeho shromáždí je. 17 Onꜜ zajisté vrže jim losy, a ruka jeho jim rozdìlí ji provazcem; až na vìky dìdiènì ji osednou, od národu až do pronárodu v ní pøebývati budou.