1 Všeliký zajisté nejvyšší knìz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v tìch vìcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obìtoval i dary i obìti za høíchy, 2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíèen nemocí. 3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obìtovati obìti za høíchy. 4 A aniž kdo sobì sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron. 5 Tak i Kristus ne sám sobì té cti osobil, aby byl nejvyšším knìzem, ale ten, kterýž øekl jemu: Syn mùj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe. 6 Jakž i jinde praví: Ty jsi knìz na vìky podle øádu Melchisedechova. 7 Kterýž za dnù tìla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s køikem velikým a slzami obìtoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, èehož se strašil. 8 A aèkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpìl, nauèil se poslušenství. 9 A tak dokonalý jsa, uèinìn jest všechnìm sebe poslušným pùvodem spasení vìèného, 10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knìzem podlé øádu Melchisedechova. 11 O kterémž mnoho by se mìlo mluviti, a to nesnadných vìci k vypravení, ale vy jste nezpùsobných uší. 12 Nebo mìvše býti v tak dlouhém èasu mistøi, opìt potøebujete uèeni býti prvním poèátkùm výmluvností Božích, a uèinìni jste mléka potøebující, a ne pokrmu hrubšího. 13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvnì jest). 14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž tìch, kteøíž pro zvyklost mají smysly zpùsobné k rozeznání dobrého i zlého.