1 Stalo se pak, když se poèali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily, 2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobì ženy ze všech, kteréž oblibovali. 3 Proèež øekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch mùj s èlovìkem na vìky, proto že také tìlo jest, a bude dnù jeho sto a dvadceti let. 4 Obrové pak byli na zemi v tìch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteøíž zdávna byli, muži na slovo vzatí. 5 Ale když vidìl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken èas, 6 Litoval Hospodin, že uèinil èlovìka na zemi, a bolest mìl v srdci svém. 7 Tedy øekl Hospodin: Vyhladím z zemì èlovìka, kteréhož jsem stvoøil, od èlovìka až do hovada, až do zemìplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je uèinil. 8 Ale Noé našel milost pøed Hospodinem. 9 Tito jsou pøíbìhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého vìku, s Bohem ustaviènì chodil Noé. 10 (Zplodil pak Noé tøi syny: Sema, Chama a Jáfeta.) 11 Ale zemì byla porušena pøed Bohem, a naplnìna byla zemì nepravostí. 12 Vidìl tedy Bùh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tìlo cestu svou na zemi. 13 Protož øekl Bùh k Noé: Konec všelikého tìla pøichází pøede mne, nebo naplnìna jest zemì nepravostí od nich; z té pøíèiny, hle, již zkazím je s zemí. 14 Uèiò sobì koráb z døíví gofer; pøíhrady zdìláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitø i zevnitø klím. 15 A na tento zpùsob udìláš jej: Tøí set loktù bude dlouhost toho korábu, padesáti loktù širokost jeho a tøidceti loktù vysokost jeho. 16 Okno udìláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavøeš jej; dvéøe také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i tøetí zdìláš v nìm. 17 Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tìlo, v nìmž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umøe. 18 S tebou však uèiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synù tvých s tebou. 19 A ze všech živoèichù všelikého tìla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou. 20 Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zemìplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobì, aby živi zùstali. 21 Ty pak nabeø s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti mùže, a shromažï sobì, aby byla tobì i jim ku pokrmu. 22 I uèinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bùh, tak uèinil.