1 I vidìl jsem, a aj, na obloze, kteráž byla nad hlavou cherubínù, jako kámen zafirový na pohledìní, jako podobenství trùnu se ukázalo nad nimi. 2 Tedy promluviv k muži tomu odìnému rouchem lnìným, øekl: Vejdi do prostøed kol pod cherubíny, a naplò hrsti své uhlím øeøavým z prostøedku cherubínù, a roztrus po mìstì. Kterýžto všel pøed oèima mýma. 3 (Cherubínové pak stáli po pravé stranì domu, když vcházel muž ten, a oblak hustý naplnil síò vnitøní. 4 Nebo když se byla zdvihla sláva Hospodinova s cherubínù k prahu domu, tedy naplnìn byl dùm tím hustým oblakem, a síò naplnìna byla bleskem slávy Hospodinovy. 5 Zvuk také køídel cherubínù slyšán byl až k té síni zevnitøní jako hlas Boha silného, všemohoucího, když mluví.) 6 I stalo se, když pøikázal muži tomu odìnému rouchem lnìným, øka: Vezmi ohnì z prostøedku kol, z prostøedku cherubínù, že všel a postavil se podlé kol. 7 Tedy vztáhl cherubín jeden ruku svou z prostøedku cherubínù k ohni tomu, kterýž byl u prostøed cherubínù, a vzav, dal do hrsti toho odìného rouchem lnìným. Kterýžto vzal a vyšel. 8 Nebo ukazovalo se na cherubíních podobenství ruky lidské pod køídly jejich. 9 I vidìl jsem, a aj, ètyøi kola podlé cherubínù, jedno kolo podlé jednoho každého cherubína, podobenství pak kol jako barva kamene tarsis. 10 A na pohledìní mìla podobnost jednostejnou ta kola, jako by bylo kolo u prostøed kola. 11 Když chodili, na ètyøi strany jejich chodili. Neuchylovali se, když šli, ale k tomu místu, kamž se obracel vùdce, za ním šli. Neuchylovali se, když šli. 12 Všecko také tìlo jejich i høbetové jejich, i ruce jejich, i køídla jejich, též i kola plná byla oèí vùkol jich samých ètyø i kol jejich. 13 Kola pak ta nazval okršlkem, jakž slyšely uši mé. 14 Ètyøi tváøi mìlo každé. Tváø první tváø cherubínová, tváø pak druhá tváø èlovìèí, a tøetí tváø lvová, ètvrtá pak tváø orlièí. 15 I zdvihli se cherubínové. To jsou ta zvíøata, kteráž jsem vidìl u øeky Chebar. 16 Když pak šli cherubínové, šla i kola podlé nich, a když vznášeli cherubínové køídla svá, aby se pozdvihli od zemì, neuchylovala se také kola od nich. 17 Když stáli oni, stála, a když se vyzdvihovali, vyzdvihovala se s nimi; nebo duch zvíøat byl v nich. 18 I odešla sláva Hospodinova od prahu domu, a stála nad cherubíny, 19 Hned jakž pozdvihli cherubínové køídel svých a vznesli se od zemì, pøed oèima mýma odcházejíce, a kola naproti nim, a stála u vrat brány domu Hospodinova východní, a sláva Boha Izraelského svrchu nad nimi. 20 To jsou ta zvíøata, kteráž jsem vidìl pod Bohem Izraelským u øeky Chebar, a poznal jsem, že cherubínové byli. 21 Po ètyøech tváøích mìl jeden každý, a po ètyøech køídlích jeden každý; podobenství také rukou lidských pod køídly jejich. 22 Podobenství pak tváøí jejich bylo jako tváøí, kteréž jsem byl vidìl u øeky Chebar, oblíèej jejich i oni sami. Jeden každý pøímo k své stranì chodil.