8
I stalo se léta šestého, v pátý den šestého mìsíce, že jsem sedìl v domì svém, a starší Judští sedìli pøede mnou. I pøipadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina. A vidìl jsem, a aj, podobenství na pohledìní jako oheò. Od bedr jeho dolù oheò, od bedr pak jeho vzhùru na pohledìní jako blesk, na pohledìní jako nìjaká velmi prudká svìtlost. Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u vidìních Božích, k vratùm brány vnitøní, kteráž patøí na pùlnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a k zùøivosti popouzející. A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledìní jako ta, kterouž jsem vidìl v údolí. I øekl mi: Synu èlovìèí, pozdvihni nyní oèí svých k cestì na pùlnoci. Tedy pozdvihl jsem oèi svých k cestì na pùlnoci, a aj, na pùlnoci u brány oltáøové ta modla horlení, právì kudyž se vchází. V tom øekl mi: Synu èlovìèí, vidíš-liž ty, co tito èiní, ohavnosti tak veliké, kteréž èiní dùm Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatynì své? Ale obrátì se, uzøíš ještì vìtší ohavnosti. I pøivedl mne ke dveøùm sínì, kdež jsem uzøel, a aj, díra jedna byla v stìnì. A øekl mi: Synu èlovìèí, kopej medle tu stìnu. I kopal jsem stìnu, a aj, dvéøe jedny. Tedy øekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni èiní zde. 10 Protož všed, uzøel jsem, a aj, všeliké podobenství zemìplazù a hovad ohyzdných, i všech ukydaných bohù domu Izraelského vyryto bylo na stìnì vùkol a vùkol. 11 A sedmdesáte mužù z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým, stojícím u prostøed nich, stáli pøed nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce své, tak že hustý oblak kadìní vzhùru vstupoval. 12 I øekl mi: Vidìl-lis, synu èlovìèí, co starší domu Izraelského èiní ve tmì, jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo øíkají: Nikoli na nás nepatøí Hospodin, opustil Hospodin zemi. 13 Dále mi øekl: Obrátì se, uzøíš ještì vìtší ohavnosti, kteréž oni èiní. 14 I pøivedl mne k vratùm brány domu Hospodinova, kteráž jest na pùlnoci, a aj, ženy sedìly tam, plaèíce Tammuze. 15 I øekl mi: Vidìl-lis, synu èlovìèí? Obrátì se, uzøíš ještì vìtší ohavnosti nad tyto. 16 Tedy uvedl mne do sínì domu Hospodinova vnitøní, a aj, u vrat chrámu Hospodinova, mezi síòcí a oltáøem bylo okolo pìtmecítma mužù, jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu, tváøi pak jejich k východu, kteøíž klanìli se proti východu slunce. 17 I øekl mi: Vidìl-lis, synu èlovìèí? Zdali lehká vìc jest domu Judovu, aby èinili ohavnosti tyto, kteréž èiní zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem, obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, pøièinìjí ratolest vinnou k nosùm svým. 18 Protož i já také uèiním podlé prchlivosti; neslitujeꜜ se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.