1 Nevejde do shromáždìní Hospodinova, kdož by mìl stluèené aneb odòaté lùno. 2 Aniž vejde do shromáždìní Hospodinova syn postranní; také i desáté koleno jeho nevejde do shromáždìní Hospodinova. 3 Ammonitský tolikéž ani Moábský nevejde do shromáždìní Hospodinova, ani desáté koleno jejich nevejde do shromáždìní Hospodinova až na vìky. 4 Proto že proti vám nevyšli s chlebem a s vodou na cestì, když jste šli z Egypta, a že ze mzdy najal proti tobì Baláma, syna Beor, z Petor Mezopotamie Syrské, aby zloøeèil tobì: 5 (Aèkoli nechtìl Hospodin Bùh tvùj slyšeti Baláma, ale obrátil Hospodin Bùh tvùj tobì zloøeèení v požehnání, nebo miloval tebe Hospodin Bùh tvùj.) 6 Nebudeš hledati pokoje jejich ani dobrého jejich po všecky dny své na vìky. 7 Nebudeš míti v ohavnosti Idumejského, nebo bratr tvùj jest, aniž Egyptského v ohavnosti míti budeš, nebo jsi byl pohostinu v zemi jeho. 8 Synové, kteøíž se jim zrodí v tøetím kolenu, vejdou do shromáždìní Hospodinova. 9 Když bys vytáhl vojensky proti nepøátelùm svým, vystøíhej se od všeliké zlé vìci. 10 Bude-li mezi vámi kdo, ješto by poškvrnìn byl pøíhodou noèní, vyjde ven z stanù, a nevejde do nich; 11 Ale když bude k veèerou, umyje se vodou, a po západu slunce vejde do stanù. 12 Také místo budeš míti vnì za stany, abys tam chodíval ven; 13 A budeš míti kolík mezi jinými nástroji svými, a když bys chtìl sednouti vnì, vykopáš jím dùlek, a obrátì se, zahrabeš neèistotu svou. 14 Nebo Hospodin Bùh tvùj chodí u prostøed stanù tvých, aby tì vysvobodil, a dal tobì nepøátely tvé; protož aꜜ jest pøíbytek tvùj svatý, tak aby nespatøil pøi tobì mrzkosti nìjaké, proèež by se odvrátil od tebe. 15 Nevydáš služebníka pánu jeho, kterýž k tobì utekl od pána svého. 16 S tebou bydliti bude u prostøed tebe na místì, kteréž by vyvolil v nìkterém mìstì tvém, kdežkoli jemu se líbiti bude; nebudeš ho mocí utiskati. 17 Nebude nevìstka žádná z dcer Izraelských, ani neèistý smilník z synù Izraelských. 18 Nepøineseš mzdy nevìstky, a mzdy psa do domu Hospodina Boha svého z jakéhokoli slibu, nebo to obé ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému. 19 Nedáš na lichvu bratru svému ani penìz, ani pokrmu, ani jakékoli vìci, kteráž se dává na lichvu. 20 Cizímu pùjèíš na lichvu, ale bratru svému nedáš na lichvu, aby požehnal tobì Hospodin Bùh tvùj pøi všech vìcech, k kterýmž bys vztáhl ruku svou v zemi, do níž vejdeš, abys dìdiènì obdržel ji. 21 Když bys uèinil slib Hospodinu Bohu svému, neprodlévej splniti ho; nebo koneènì toho vyhledávati bude Hospodin Bùh tvùj od tebe, a byl by na tobì høích. 22 Pakli nebudeš slibovati, nebude na tobì høíchu. 23 Což jednou vyšlo z úst tvých, to splníš, a uèiníš, jakž jsi slíbil Hospodinu Bohu svému dobrovolnì, což jsi vynesl ústy svými. 24 Všel-li bys do vinice bližního svého, jísti budeš hrozny podlé žádosti své do sytosti své, ale do nádoby své nevložíš. 25 Všel-li bys do obilí bližního svého, natrháš sobì klasù rukou svou, ale srpem nebudeš žíti obilí bližního svého.