1 Pojal-li by muž ženu a byl by manželem jejím, pøihodilo by se pak, že by nenašla milosti pøed oèima jeho pro nìjakou mrzkost, kterouž by nalezl na ní, i napsal by jí lístek zapuzení a dal v ruku její, a vyhnal by ji z domu svého; 2 A vyjduci z domu jeho, odešla by a vdala se za druhého muže; 3 A ten také muž poslední v nenávisti maje ji, napsal by lístek zapuzení a dal v ruce její, a vyhnal by ji z domu svého; aneb umøel by muž její poslední, kterýž vzal ji sobì za manželku: 4 Nebude moci manžel její první, kterýž ji vyhnal, zase ji vzíti sobì za manželku, když již pøíèinou jeho poškvrnìna jest; nebo ohavnost jest pøed Hospodinem. Protož nedopouštìj høešiti lidu zemì, kterouž Hospodin Bùh tvùj dává tobì v dìdictví. 5 Když by nìkdo v novì pojal ženu, nevyjde k boji, aniž na nìj vzkládána bude jaká obecní práce; svoboden bude v domì svém za jeden rok, a veseliti se bude s manželkou svou, kterouž pojal. 6 Žádný nevezme v zástavì svrchního i spodního žernovu, nebo takový bral by duši v základu. 7 Byl-li by postižen nìkdo, že ukradl èlovìka z bratøí svých synù Izraelských, a k zisku by sobì jej pøivedl aneb prodal jej: umøe zlodìj ten, a odejmeš zlé z prostøedku svého. 8 Šetø se pøi ránì malomocenství, abys ostøíhal pilnì a èinil všecko, jakž uèiti budou vás knìží Levítové; jakož pøikázal jsem jim, ostøíhati toho budete a tak èiniti. 9 Pomni na ty vìci, které uèinil Hospodin Bùh tvùj Marii na cestì, když jste vyšli z Egypta. 10 Pùjèil-li bys bližnímu svému nìèeho, nevejdeš do domu jeho, abys vzal nìco v zástavì od nìho. 11 Ale vnì staneš, a èlovìk, jemuž jsi pùjèil, vynese tobì základ svùj ven. 12 Jestliže by pak byl èlovìk chudý, nebudeš spáti s základem jeho. 13 Bez prodlévání navrátíš jemu zastavenou vìc jeho pøi západu slunce, aby leže v šatech svých, dobroøeèil tobì, a bude to za spravedlnost tobì pøed Hospodinem Bohem tvým. 14 Neutiskneš nájemníka chudého a nuzného, tak z bratøí svých jako z pøíchozích, kteøíž jsou v zemi tvé v branách tvých. 15 Na každý den dáš jemu mzdu jeho, prvé nežli by slunce zapadlo; nebo chudý jest, a tím se živí, aby neúpìl proti tobì k Hospodinu, a byl by na tobì høích. 16 Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, ani synové trestáni budou na hrdle za otce, jeden každý za svùj høích umøe. 17 Nepøevrátíš soudu pøíchozímu neb sirotku, ani vezmeš v základu roucha vdovy, 18 Ale pamatuj, že jsi byl služebníkem v Egyptì, a že tì vykoupil Hospodin Bùh tvùj odtud; protož pøikazujiꜜ, abys èinil toto. 19 Když bys žal obilí své na poli svém, a zapomenul bys tam nìkterého snopu, nenavrátíš se, abys jej vzal; pøíchozímu, sirotku a vdovì to bude, aby požehnal tobì Hospodin Bùh tvùj pøi všelikém díle rukou tvých. 20 Když bys tøásl olivy své, nebudeš shledávati po každé ratolesti za sebou; pøíchozímu, sirotku a vdovì to zùstane. 21 Když bys sbíral víno na vinici své, nebudeš pabìrovati jahodek za sebou; pøíchozímu, sirotku a vdovì to bude. 22 Pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské; protož pøikazujiꜜ, abys to èinil.