1 Když pak pøestala ta bouøka, povolav Pavel uèedlníkù a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie. 2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim uèiniv mnohými øeèmi, pøišel do zemì Øecké, 3 V kteréžto pobyv za tøi mìsíce, (kdežto Židé uèinili jemu zálohy,) když se mìl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii. 4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus. 5 Ti všickni šedše napøed, doèkali nás v Troadì. 6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a pøišli jsme k nim do Troady v pìti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní. 7 Tedy první den po sobotì, když se uèedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtøí jíti pryè, i prodlil øeèí až do pùlnoci. 8 A bylo mnoho svìtel tu na té síni, kdež byli shromáždìni. 9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedì na oknì, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spì, spadl s tøetího ponebí dolù, a vzat jest mrtvý. 10 I sstoupiv dolù Pavel, zpolehl na nìj, a objav jej, øekl: Nermuꜜtež se, však duše jeho v nìm jest. 11 A vstoupiv zase na síò, lámal chléb a jedl, a kázání jim uèiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryè. 12 I pøivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potìšeni. 13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobì vzíti Pavla; neb jest byl tak poruèil, maje sám jíti po zemi. 14 A když se k nám pøipojil v Asson, vzavše jej, pøijeli jsme do Mitylénu. 15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a tøetího dne pøistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtøí pøišli jsme do Milétu. 16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémì. 17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobì starších církve. 18 Kteøížto když pøišli k nìmu, øekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto pøišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten èas s vámi byl, 19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne pøicházela z úkladù Židovských. 20 Kterak jsem nièehož nepominul, což by vám užiteèného bylo, abych vám toho neoznámil, ale uèil jsem vás vùbec zjevnì i po domích, 21 Svìdectví vydávaje i Židùm i Øekùm o pokání k Bohu a o víøe v Pána našeho Ježíše Krista. 22 A aj, nyní já sevøín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevìda, co mi se v nìm má státi, 23 Než že Duch svatý po mìstech, kudyž jsem šel, osvìdèuje mi, pravì, že vìzení a soužení mne oèekávají. 24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych bìh svùj s radostí vykonal a pøisluhování, kteréž jsem pøijal od Pána Ježíše, k osvìdèování evangelium milosti Boží. 25 A aj, já nyní vím, že již více neuzøíte tváøi mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím. 26 Protož osvìdèujiꜜ vám dnešní den, žeꜜ jsem èist od krve všech. 27 Nebꜜ jsem neobmeškal zvìstovati vám všeliké rady Boží. 28 Buïtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v nìmžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobì dobyl svou vlastní krví. 29 Nebo já to jistotnì vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteøíž nebudou odpouštìti stádu. 30 A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti pøevrácené vìci, aby obrátili uèedlníky po sobì. 31 Protož bdìte, v pamìti majíce, že jsem po tøi léta nepøestával dnem i nocí s pláèem napomínati jednoho každého z vás. 32 A již nyní, bratøí, porouèím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdìlati vás, a dáti vám dìdictví mezi všemi posvìcenými. 33 Støíbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného. 34 Nýbrž sami víte, že toho, èehož mi kdy potøebí bylo, i tìm, kteøíž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto. 35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebꜜ on øekl: Blahoslavenìji jest dáti nežli bráti. 36 A to povìdìv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi. 37 I stal se pláè veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej, 38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž øekl, že by již více nemìli tváøi jeho vidìti. I provodili jej až k lodí.