1 Pøišedše pak nìkteøí z Židovstva, uèili bratøí: Že nebudete-li se obøezovati podle obyèeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti. 2 A když se stala mezi nimi rùznice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi mìl, i zùstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a nìkteøí jiní z nich šli k apoštolùm a starším do Jeruzaléma o tu otázku. 3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaøí, vypravujíce o obrácení pohanù na víru, i zpùsobili radost velikou všem bratøím. 4 A když se dostali do Jeruzaléma, pøijati jsou od církve a od apoštolù a starších. I zvìstovali jim, kteraké vìci èinil skrze nì Bùh. 5 A že povstali nìkteøí z sekty farizejské, kteøíž byli uvìøili, pravíce, že musejí obøezováni býti, a potom aby jim bylo pøikázáno zachovávati zákon Mojžíšùv. 6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili. 7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, øekl k nim: Muži bratøí, vy víte, že od dávních dnù mezi námi Bùh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvìøili. 8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bùh, svìdectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám. 9 A neuèinil rozdílu mezi nimi a námi, vìrou oèistiv srdce jejich. 10 Protož nyní, proè pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo uèedlníkù jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli? 11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista vìøíme, že spaseni budeme, rovnì jako i oni. 12 I mlèelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky èinil Bùh skrze nì mezi pohany. 13 A když oni tak umlkli, odpovìdìl Jakub, øka: Muži bratøí, slyšte mne. 14 Šimon teï vypravoval, kterak Bùh nejprve popatøil na pohany, aby z nich pøijal lid jménu svému. 15 A s tím se srovnávají i øeèi prorocké, jakož psáno jest: 16 Potom se navrátím, a vzdìlám zase stánek Davidùv, kterýž byl klesl, a zboøeniny jeho zase vzdìlám, a vyzdvihnu jej, 17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž èiní tyto všecky vìci. 18 Známáꜜ jsou Bohu od vìkù všecka díla jeho. 19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteøíž se z pohanù obracejí k Bohu, 20 Ale aby jim napsáno bylo, aꜜ se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve. 21 Nebo Mojžíš od dávních vìkù má po všech mìstech, kdo by jej kázal v školách, ponìvadž na každou sobotu èítán bývá. 22 Tehdy vidìlo se apoštolùm a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratøími, 23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratøí tìm, kteøíž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratøím, kteøíž jsou z pohanù, pozdravení vzkazují. 24 Ponìvadž jsme slyšeli, že nìkteøí vyšedše od nás, zkormoutili vás, øeèmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obøezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporuèili: 25 I vidìlo se nám shromáždìným jednomyslnì, abychom vyvolili muže nìkteré a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratøími, Barnabášem a Pavlem, 26 Lidmi tìmi, kteøíž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista. 27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiꜜ i ústnì povìdí vám totéž. 28 Vidìlo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás bøemene nevzkládati, kromì tìchto vìcí potøebných, 29 Totiž abyste se zdržovali od obìtovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od tìch vìcí budete-li se ostøíhati, dobøe budete èiniti. Mìjte se dobøe. 30 Tedy oni propuštìni jsouce, pøišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list. 31 Kterýžto ètouce, radovali se z toho potìšení jich. 32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou øeèí napomínali bratøí a potvrzovali jich. 33 A pobyvše tu za nìkterý èas, propuštìni jsou od bratøí v pokoji zase k apoštolùm. 34 Ale Sílovi se vidìlo, aby tu zùstal. 35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, uèíce a zvìstujíce slovo Pánì, i s mnohými jinými. 36 Po nìkolika pak dnech øekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštìvme bratøí naše po všech mìstech, v kterýchž jsme kázali slovo Pánì, a pøezvíme, kterak se mají. 37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž pøíjmí mìl Marek. 38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci. 39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli rùzno. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru. 40 A Pavel pøipojiv k sobì Sílu, odšel, poruèen jsa milosti Boží od bratøí. 41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.