1 I stalo se v Ikonii, že vešli spolu do školy Židovské, a mluvili slovo Boží, takže jest uvìøilo i Židù i Øekù veliké množství. 2 Ale kteøíž z Židù nepovolní byli, ti zbouøili a zdráždili mysli pohanù proti bratøím. 3 I byli tu za dlouhý èas, smìle a svobodnì mluvíce v Pánu, kterýž svìdectví vydával slovu milosti své, a pùsobil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich. 4 I rozdìlilo se množství mìsta, a jedni byli s Židy, a jiní s apoštoly. 5 A když se oboøili na apoštoly i pohané i Židé s knížaty svými, aby je utiskli a kamenovali, 6 Oni srozumìvše tomu, utekli do mìst Lykaonitských, do Lystry a do Derben, a do toho okolí, 7 A tu kázali evangelium. 8 Muž pak nìjaký v Lystøe, nemocný na nohy, sedával, chromý jsa hned z života matky své, kterýž nikdy nechodil. 9 Ten poslouchal Pavla mluvícího. Kterýžto pohledìv naò, a vida, an vìøí, že uzdraven bude, 10 Øekl velikým hlasem: Postav se pøímì na nohách svých. I zchopil se a chodil. 11 Zástupové pak vidìvše, co uèinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky økouce: Bohové pøipodobnivše se lidem, sstoupili k nám. 12 I nazvali Barnabáše Jupiterem a Pavla Merkuriášem; nebo on mluvil slovo Boží. 13 Tedy knìz Jupitera, modly té, kteráž byla pøed mìstem jejich, pøivedl býky a pøinesl vìnce pøed bránu, a chtìl s lidem obìti obìtovati. 14 To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše suknì své, vybìhli k zástupùm, køièíce, 15 A økouce: Muži, což to èiníte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteøíž vás napomínáme, abyste se obrátili od tìchto marností k Bohu živému, kterýž uèinil nebe i zemi, i moøe, i všecko, což v nich jest. 16 Kterýžto za pøedešlých vìkù všech pohanù nechával, aby chodili po cestách svých, 17 Aèkoli proto nenechal sebe bez osvìdèení, dobøe èinì, dávaje nám s nebe déšꜜ a èasy úrodné, naplòuje pokrmem a potìšením srdce naše. 18 A to mluvíce, sotva spokojili zástupy, aby jim neobìtovali. 19 A vtom pøišli od Antiochie a Ikonie nìjací Židé, kteøížto navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli jej pøed mìsto, domnívajíce se, že umøel. 20 A když jej obstoupili uèedlníci, vstal a všel do mìsta, a nazejtøí odšel s Barnabášem do Derben. 21 A kázavše evangelium mìstu tomu, a uèedlníkù mnoho získavše, navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie, 22 Potvrzujíce duší uèedlníkù, a napomínajíce jich, aby trvali u víøe, a pravíce, že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího. 23 A zøídivše jim, podle daných hlasù, starší po církvech, a modlivše se s postem, poruèili je Pánu, v kteréhož jsou uvìøili. 24 A prošedše Pisidii, pøišli do Pamfylie, 25 A mluvivše slovo Boží v Pergen, šli do mìsta Attalie. 26 A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poruèeni byli milosti Boží k dílu, kteréž jsou vykonali. 27 A když tam pøišli a shromáždili církev, vypravovali jim, kteraké vìci Bùh skrze nì uèinil a že otevøel pohanùm dveøe víry. 28 I byli tu za dlouhý èas s uèedlníky.