1 Odtud bral se Abraham do zemì polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar; 2 Kdežto pravil Abraham o Sáøe manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru. 3 Ale pøišed Bùh k Abimelechovi ve snách v noci, øekl jemu: Aj, ty již umøeš pro ženu, kterouž jsi vzal, ponìvadž jest vdaná za muže. 4 Abimelech pak nepøiblížil se k ní; protož øekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ? 5 Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr mùj jest. V upøímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých uèinil jsem to. 6 I øekl jemu Bùh ve snách: Jáꜜ také vím, že v upøímnosti srdce svého uèinil jsi to, a já také zdržel jsem tì, abys nezhøešil proti mnì; protož nedalꜜ jsem se jí dotknouti. 7 Nyní tedy, navraꜜ ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, vìz, že smrtí umøeš ty i všecko, což tvého jest. 8 A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi. 9 Potom povolav Abimelech Abrahama, øekl jemu: Co jsi nám to uèinil? A co jsem zhøešil proti tobì, že jsi uvedl na mne a na království mé høích veliký? Uèinils mi, èehož jsi uèiniti nemìl. 10 A øekl opìt Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou vìc uèinil? 11 Odpovìdìl Abraham: Øekl jsem: Jistì že není báznì Boží na místì tomto, a zabijí mne pro ženu mou. 12 A také v pravdì jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobì za manželku. 13 Když pak vyvedl mne Bùh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy øekl jsem jí: Toto mi dobrodiní uèiníš: Na každém místì, kamž pùjdeme, prav o mnì: Bratr mùj jest. 14 Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a dìvky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho. 15 A øekl Abimelech: Aj, zemì má pøed tebou; kdežꜜ se koli pøíhodné býti vidí, tu pøebývej. 16 Sáøe pak øekl: Aj, dal jsem tisíc støíbrných bratru tvému, hle, onꜜ jest tobì zástìrou oèí u všech, kteøíž jsou s tebou. A všemi tìmito vìcmi Sára pouèena byla. 17 I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bùh Abimelecha, a ženu jeho, a dìvky jeho; i rodily. 18 Nebo byl zavøel Hospodin každý život ženský v domì Abimelechovì, pro Sáru manželku Abrahamovu.