1 Opìt stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 2 Synu èlovìèí, obraꜜ tváø svou proti Gogovi, zemì Magog, knížeti a hlavì v Mešech a Tubal, a prorokuj proti nìmu, 3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já budu proti tobì, Gogu, kníže a hlavo v Mešech a Tubal. 4 A odvedu tì zpìt, dada udice do èelistí tvých, když tì vyvedu i všecko vojsko tvé, konì i jezdce, všecky obleèené v celou zbroj, zástup veliký s pavézami a štíty, všecky ty, kteøíž užívají meèe: 5 Perské, Mouøeníny i Putské s nimi, všecky ty s štíty a lebkami, 6 Gomera i všecky houfy jeho, dùm Togarmy od stran pùlnoèních, i všecky houfy jeho, národy mnohé s tebou. 7 Budiž hotov, a pøiprav se, ty i všecko shromáždìní tvé, tìch, kteøíž se k tobì sebrali, a buï strážcím jejich. 8 Po mnohých dnech navštíven budeš, v potomních letech pøitáhneš na lid vysvobozený od meèe, a shromáždìný z národù mnohých na hory Izraelské, kteréž byly pustinou ustaviènì, když oni z národù jsouce vyvedeni, budou bydliti bezpeènì všickni. 9 V tom pøitáhneš a pøijdeš jako bouøe, budeš jako oblak pøikrývající zemi, ty i všickni houfové tvoji, i národové mnozí s tebou. 10 Takto praví Panovník Hospodin: I stane se v ten den, že vstoupí mnohé vìci na srdce tvé, a budeš mysliti myšlení zlé. 11 A díš: Potáhnu na zemi, v níž jsou vsi, pøitáhnu na ty, jenž pokoje užívají, bydlíce bezpeènì, na všecky, kteøíž bydlejí beze všech zdí, a nemají žádné závory ani bran, 12 Abych vzebral koøisti, a rozchvátal loupeže, obraceje ruku svou proti pouštìm již osazeným, a proti lidu zase shromáždìnému z národù, zacházejícímu s dobytkem a jmìním, bydlejícím u prostøed zemì. 13 Sába a Dedan, a kupci moøští, i všecka lvíèata jeho øeknou tobì: K rozebrání-liž koøistí ty se béøeš? K rozchvátání-li loupeže shromáždil jsi množství své, abys bral støíbro a zlato, abys nabral dobytka i zboží, a nashromáždil loupeže veliké? 14 Protož synu èlovìèí, prorokuj a rci Gogovi: Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž toho dne, když bude lid mùj Izraelský bydliti bezpeènì, nezvíš, 15 Kdyžto pøitáhnouce z místa svého od stran pùlnoèních, ty i národové mnozí s tebou, sedíce na koních všickni, shromáždìní veliké a vojsko znamenité, 16 Potáhneš na lid mùj Izraelský jako oblak, abys pøikryl tu zemi? V potomních dnech stane se, že tì pøivedu na zemi svou, aby mne poznali národové, když posvìcen budu v tobì pøed oèima jejich, ó Gogu. 17 Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž ty nejsi ten, o kterémž jsem mluvil za dnù starodávních skrze služebníky své, proroky Izraelské, kteøíž prorokovali za tìch dnù a let, že tì pøivedu na nì? 18 A však stane se v ten den, v den, v kterýž pøitáhne Gog na zemi Izraelskou, praví Panovník Hospodin, že povstane prchlivost má s hnìvem mým, 19 A v rozhorlení svém, v ohni prchlivosti své mluviti budu. Jistì že v ten den bude pohnutí veliké v zemi Izraelské, 20 Tak že se pohnou pøed tváøí mou ryby moøské i ptactvo nebeské, a zvìø polní i všeliký zemìplaz plazící se po zemi, i všickni lidé, kteøíž jsou na svrchku zemì. I rozválejí se hory, a padnou výsosti, i každá zed na zem upadne. 21 Nebo zavolám proti nìmu po všech horách mých meèe, praví Panovník Hospodin; meè každého proti bratru jeho bude. 22 A vykonám pøi nìm soud morem a krve prolitím a pøívalem rozvodnilým, a kamením krupobití velikého, ohnìm a sirou dštíti budu na nìj i na houfy jeho, a na národy mnohé, kteøíž jsou s ním. 23 A tak zveleben, a posvìcen, a v známost uveden budu pøed oèima národù mnohých, a zvìdí, že já jsem Hospodin.