21
Tito jsou pak soudové, kteréž jim pøedložíš: Jestliže koupíš k službì Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo. Pøišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli mìl ženu, vyjde s ním i žena jeho. Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i dìti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde. Pakli by øekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný: Tedy postaví ho pán jeho pøed soudci, a pøivede ho ke dveøím neb k veøeji, a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zùstaneꜜ služebníkem jeho na vìky. Když by pak prodal nìkdo dceru svou, aby byla dìvkou, nevyjdeꜜ tak, jako vycházejí služebníci. Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobì ještì nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, ponìvadž zhøešil proti ní. Pakli by synu svému ji zasnoubil, uèiníꜜ jí tak, jakž obyèej jest èiniti dcerám. 10 A dal-li by mu jinou, z stravy její, odìvu jejího, a pøívìtivosti manželské nic této neujme. 11 Neudìlal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez støíbra. 12 Kdo by ubil èlovìka, až by od toho umøel, smrtí umøe. 13 Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bùh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobì místo, do nìhož by takový mohl uteci. 14 Pakli by kdo tak pyšnì sobì poèínal proti bližnímu svému, že by ho lstivì zabil, i od oltáøe mého odtrhneš jej, aby umøel. 15 Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí aꜜ umøe. 16 Kdo by pak, ukradna nìkoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí aꜜ umøe. 17 I ten, kdož by zloøeèil otci svému neb mateøi své, smrtí aꜜ umøe. 18 Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pìstí, a ten by neumøel, než složil se na lùži; 19 A potom by povstal a chodil vnì o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží. 20 Když by pak ubil kdo služebníka svého neb dìvku svou kyjem, tak že by umøel mu v ruce jeho: pomstou pomštìno bude nad takovým. 21 A však jestliže by den neb dva pøeèkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil. 22 Když by se svadili muži, a urazili ženu tìhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naò muž té ženy, a dá vedlé uznání soudcù. 23 Pakliꜜ by smrt pøišla, tedy dáš život za život, 24 Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, 25 Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modøinu za modøinu. 26 Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb dìvku svou v oko, tak že by jej o nì pøipravil: svobodného jej propustí za oko jeho. 27 Pakli by zub služebníku svému neb zub dìvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho. 28 Jestliže by vùl utrkl muže neb ženu, tak že by umøel èlovìk: ukamenován bude ten vùl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude. 29 Než byl-liꜜ by vùl trkavý prvé, a bylo by to osvìdèeno pánu jeho, on pak nezavøel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vùl ten ukamenován bude, a pán jeho také umøe. 30 Pakliꜜ mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svùj, jakážkoli na nìj uložena bude. 31 Buï že by syna utrkl, buï dceru, podlé soudu toho stane se jemu. 32 Jestliže by služebníka vùl ztrkal neb dìvku, tøidceti lotù støíbra dá pánu jeho, a vùl ten bude ukamenován. 33 Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal nìkdo studnici, a zase jí nepøikryl, a vpadl by tam vùl neb osel: 34 Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobì míti bude. 35 A ustrèil-li by vùl nìèí vola sousedova, že byl umøel: tedy prodadí vola toho živého, a podìlí se penìzi jeho; i s zabitým volem také se rozdìlí. 36 Pakli vìdíno bylo, že vùl byl trkavý prvé, a nezavøel ho pán jeho: bez výmluvy aꜜ dá vola za vola, a zabitý aꜜ mu zùstane.