1 Petr pak a Jan spolu vstupovali do chrámu v hodinu modlitebnou devátou. 2 A muž nìjaký, chromý tak narozený z života matky své, nesen byl, kteréhož sázeli na každý den u dveøí chrámových, kteréž slouly Krásné, aby prosil za almužnu tìch, kteøíž vcházeli do chrámu. 3 Ten uzøev Petra a Jana, ani vcházeti mìli do chrámu, prosil jich, aby mu almužnu dali. 4 I pohledìv naò Petr s Janem, øekl: Hleï na nás. 5 A on pilnì pohledìl na nì, nadìje se, že nìco vezme od nich. 6 Tedy øekl Petr: Støíbra a zlata nemám, ale což mám, to tobì dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaò a choï. 7 I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubové. 8 A zchytiv se, stál, a chodil, a všel s nimi do chrámu, chodì, a poskakuje, a chvále Boha. 9 A vidìl jej všecken lid, an chodí a chválí Boha. 10 I poznali ho, že jest ten, kterýž na almužnì sedával u dveøí Krásných chrámových. I naplnìni jsou strachem a dìšením nad tím, což se stalo jemu. 11 A když se ten uzdravený pøídržel Petra a Jana, sbìhl se k nim všecken lid do síòce, kteráž sloula Šalomounova, pøedìšen jsa. 12 To vidìv Petr, promluvil k lidu: Muži Izraelští, co se divíte tomuto? Anebo co na nás tak pilnì hledíte, jako bychom my svou mocí aneb nábožností uèinili to, aby tento chodil? 13 Bùh Abrahamùv a Izákùv a Jákobùv, Bùh otcù našich, oslavil Syna svého Ježíše, kteréhož jste vy vydali a odepøeli se pøed tváøí Pilátovou, kterýž ho soudil býti hodného propuštìní. 14 Vy pak svatého a spravedlivého odepøeli jste se a prosili jste za muže vražedníka, aby vám byl dán. 15 Ale dárce života zamordovali jste, kteréhož Bùh vzkøísil z mrtvých; èehož my svìdkové jsme. 16 A skrze víru ve jméno jeho, tohoto, kteréhož vy vidíte a znáte, utvrdilo jest jméno jeho a víra, kteráž jest skrze nìho, dala jemu celé zdraví toto pøed oblièejem všech vás. 17 Ale nyní, bratøí, vím, že jste to z nevìdomí uèinili, jako i knížata vaše. 18 Bùh pak to, což pøedzvìstoval skrze ústa všech prorokù, že mìl Kristus trpìti, tak jest naplnil. 19 Protož èiòte pokání, a obraꜜte se, aby byli shlazeni høíchové vaši, když by pøišli èasové rozvlažení od tváøi Pánì, 20 A poslal by toho, kterýž vám kázán jest, Ježíše Krista. 21 Kteréhož zajisté musí pøijíti nebesa, až do èasu napravení všech vìcí; což byl pøedpovìdìl Bùh skrze ústa svých svatých prorokù od vìkù. 22 Mojžíš zajisté otcùm øekl, že Proroka vám vzbudí Pán Bùh váš z bratøí vašich jako mne, jehož poslouchati budete ve všem, cožkoli bude mluviti vám. 23 A staneꜜ se, že každá duše, kteráž by neposlouchala toho Proroka, vyhlazena bude z lidu mého. 24 Ano i všickni proroci od Samuele a potomních, kteøížkoli mluvili, také jsou o tìchto dnech pøedzvìstovali. 25 Vy jste synové prorokù a synové úmluvy, kterouž uèinil Bùh s otci našimi, øka k Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky èeledi zemì. 26 Vám nejprve Bùh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobroøeèícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých.