1 I stalo se potom, že se David tázal Hospodina, øka: Mám-li jíti do nìkterého mìsta Judského? Jemuž odpovìdìl Hospodin: Jdi. I øekl David: Kam mám jíti? Odpovìdìl: Do Hebronu. 2 A protož bral se tam David, ano i obì manželky jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail žena nìkdy Nábale Karmelského. 3 Muže také své, kteøíž s ním byli, pojal David, jednoho každého s èeledí jeho, a bydlili v mìstech Hebronských. 4 I pøišli muži Judští, a pomazali tam Davida za krále nad domem Judským. Oznámili také Davidovi, økouce: Muži Jábes Galád, oni pochovali Saule. 5 Tedy poslav David posly k mužùm Jábes Galád, øekl jim: Požehnaní jste vy pøed Hospodinem, že jste uèinili to milosrdenství pánu svému Saulovi, pochovavše ho. 6 Protož nyní uèiniž s vámi Hospodin milosrdenství a pravdu; ano i jáꜜ s vámi uèiním milost, kteøíž jste to uèinili. 7 A tak tedy posilòtež rukou svých a buïtež stateèní; nebo aè umøel pán váš Saul, však již mne pomazali dùm Judùv za krále nad sebou. 8 Abner pak syn Nerùv, hejtman vojska Saulova, vzal Izbozeta syna Saulova a uvedl ho do Mahanaim. 9 A ustavil ho králem nad Galád a nad Assur, a nad Jezreel, a nad Efraimem, a nad Beniaminem, i nade vším Izraelem. 10 Ve ètyøidcíti letech byl Izbozet syn Saulùv, když poèal kralovati nad Izraelem, a kraloval dvì létì. (Toliko dùm Judùv pøídržel se Davida. 11 A byl poèet dnù, v nichž byl David králem v Hebronu nad domem Judovým, sedm let a šest mìsícù.) 12 Potom vytáhl Abner syn Nerùv, a služebníci Izbozeta syna Saulova z Mahanaim do Gabaon. 13 Joáb také syn Sarvie a služebníci Davidovi vytáhše, potkali se s nimi právì u rybníka Gabaon. I pozùstali tito u rybníka s strany jedné, oni pak u rybníka s druhé strany. 14 Tedy øekl Abner Joábovi: Nechꜜ vystoupí nyní mládenci a pohrají pøed námi. I øekl Joáb: Nechꜜ vystoupí. 15 A tak vystoupili a vyšli v rovném poètu, dvanácte z Beniamina, z strany Izbozeta syna Saulova, a dvanácte z služebníkù Davidových. 16 Kteøížto ujavše jeden každý za hlavu bližního svého, vrazil meè svùj v bok tovaryše svého, i padli spolu. Protož nazváno jest místo to Helkat Hassurim, a jest v Gabaon. 17 I byla bitva velmi veliká v ten den, a poražen jest Abner i muži Izraelští od služebníkù Davidových. 18 Byli tu také tøi synové Sarvie: Joáb, Abizai a Azael. Azael pak byl èerstvý na nohy své jako srna v poli. 19 I honil Azael Abnera, a neuhnul se na pravo ani na levo, bìže za Abnerem. 20 Ohlédl se pak Abner zpátkem a øekl: Ty-li jsi Azael? Odpovìdìl: Jsem. 21 Tedy øekl mu Abner: Uchyl se na pravo aneb na levo, a jmi sobì jednoho z mládencù tìch, a vezmi sobì koøisti jeho. Ale nechtìl Azael uchýliti se od nìho. 22 Ještì znovu Abner øekl Azaelovi: Uchyl se ode mne, sic jináè pøirazím tì až k zemi, a jak bych smìl pohledìti na Joába bratra tvého? 23 Když pak nechtìl ustoupiti, uhodil ho Abner kopím pod páté žebro, tak že vyniklo kopí høbetem jeho; a padl tu na tom místì, na kterémž i umøel. A kdožkoli pøicházeli k místu, na nìmž padl Azael a umøel, zastavovali se. 24 Ale Joáb a Abizai honili Abnera. Slunce pak již bylo zapadlo, když oni pøišli ku pahrbku Amma, jenž jest naproti Giach, cestou k poušti Gabaon. 25 Tedy sešli se synové Beniamin za Abnerem, a jsouce spolu v houfu, postavili se na vrchu pahrbku jednoho. 26 Odkudž zavolal Abner na Joába, øka: Zdaliž bez pøestání sžírati bude meè tvùj? Nevíš-liž, že hoøkost bývá naposledy? Dokudž tedy nerozkážeš lidu navrátiti se od honìní bratøí svých? 27 I øekl Joáb: Živꜜ jest Bùh, že kdybys byl nemluvil, hned ráno byl by odšel lid, jeden každý nechaje honìní bratra svého. 28 Tedy zatroubil Joáb v troubu, a zastavil se všecken lid, a nehonili více Izraele, aniž více bojovali. 29 A tak Abner i lid jeho šli pøes pole celou tu noc, a pøepravili se pøes Jordán, a prošedše všecku Betoron, pøišli do Mahanaim. 30 Ale Joáb navrátiv se od honìní Abnera, shromáždil všecken lid, a nedostávalo se z služebníkù Davidových devatenácti mužù a Azaele. 31 Služebníci pak Davidovi zbili z Beniaminských a z mužù Abnerových tøi sta a šedesáte mužù, kteøíž tu zahynuli. 32 A vzavše Azaele, pohøbili jej v hrobì otce jeho, kterýž byl v Betlémì. Potom šli celou tu noc Joáb a muži jeho; i rozednilo se, když pøicházeli do Hebronu.