1 Stalo se potom, když mìl již vzíti Hospodin Eliáše u vichru do nebe, že vyšel Eliáš s Elizeem z Galgala. 2 I øekl Eliáš Elizeovi: Medle, poseï tuto, nebo Hospodin poslal mne až do Bethel. Jemuž øekl Elizeus: Živꜜ jest Hospodin, a živaꜜ jest duše tvá, žeꜜ se tebe nespustím. I pøišli do Bethel. 3 Tedy vyšli synové proroètí, kteøíž byli v Bethel, k Elizeovi a øekli jemu: Víš-liž, že dnes Hospodin vezme pána tvého od tebe? Kterýž odpovìdìl: A já vím, mlète. 4 Opìt øekl jemu Eliáš: Elizee, medle poseï tuto, nebo Hospodin poslal mne do Jericha. Kterýž odpovìdìl: Živꜜ jest Hospodin, a živaꜜ jest duše tvá, žeꜜ se tebe nespustím. I pøišli do Jericha. 5 Pøistoupivše pak synové proroètí, kteøíž byli v Jerichu, k Elizeovi, øekli jemu: Víš-liž, že dnes vezme Hospodin pána tvého od tebe? I øekl: A já vím, mlète. 6 Øekl mu ještì Eliáš: Poseï medle tuto, nebo Hospodin poslal mne k Jordánu. Kterýž odpovìdìl: Živꜜ jest Hospodin, a živaꜜ jest duše tvá, žeꜜ se tebe nespustím. Šli tedy oba. 7 Padesáte pak mužù z synù prorockých šli, a postavili se naproti zdaleka, ale oni oba zastavili se u Jordánu. 8 A vzav Eliáš plášꜜ svùj, svinul jej a udeøil na vodu. I rozdìlila se sem i tam, tak že pøešli oba po suše. 9 V tom když pøešli, øekl Eliáš Elizeovi: Žádej sobì, co chceš, prvé než vzat budu od tebe. I øekl Elizeus: Nechꜜ jest, prosím, dvojnásobní díl ducha tvého na mnì. 10 Jemuž øekl: Nesnadnés vìci požádal, a však jestliže uzøíš mne, když budu vzat od tebe, staneꜜ se tak; pakli nic, nestane se. 11 Takž stalo se, že když pøedce jdouce, rozmlouvali, aj, vùz ohnivý a koni ohniví rozdìlili je na rùzno. I vstoupil Eliáš u vichru do nebe. 12 To vida Elizeus, volal: Otèe mùj, otèe mùj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A nevidìl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy. 13 A zdvih plášꜜ Eliášùv, kterýž byl spadl s nìho, navrátil se a stál na bøehu Jordánském. 14 Tedy vzav plášꜜ Eliášùv, kterýž byl spadl s nìho, udeøil na vodu a øekl: Kdež jest Hospodin Bùh Eliášùv i on sám? A udeøil, pravím, na vodu, kteráž rozstoupila se sem i tam. I pøešel Elizeus. 15 Což vidouce synové proroètí z Jericha, naproti stojíce, øekli: Odpoèinul duch Eliášùv na Elizeovi. I šli proti nìmu a poklonili se mu až k zemi. 16 A øekli jemu: Aj, nyní jest s služebníky tvými padesáte mužù silných, medle nechꜜ jdou a hledají pána tvého. Snad ho zanesl duch Hospodinùv, a povrhl jej na nìkteré hoøe aneb v nìkterém údolí. Kterýž øekl: Neposílejte. 17 Ale když na nìj vždy dotírali, tak že mu to obtížné bylo, øekl: Pošlete. I poslali padesáte mužù, a hledajíce za tøi dni, nenalezli ho. 18 A když se k nìmu navrátili, (on pak bydlil v Jerichu), øekl jim: Zdaliž jsem vám neøekl: Nechoïte? 19 Muži pak mìsta toho øekli Elizeovi: Hle, nyní byt v mìstì tomto jest výborný, jakož, pane mùj, vidíš, ale vody jsou zlé a zemì neúrodná. 20 Tedy øekl: Pøineste mi nádobu novou, a dejte do ní soli. I pøinesli mu. 21 A vyšed k pramenu tìch vod, vsypal tam sùl a øekl: Takto praví Hospodin: Uzdravuji vody tyto; nebudeꜜ více odtud smrti, ani nedochùdèete. 22 A tak uzdraveny jsou ty vody až do dnešního dne, vedlé øeèi Elizeovy, kterouž byl mluvil. 23 Potom šel odtud do Bethel. A když šel cestou, pacholata malá vyšedše z mìsta, posmívali se jemu, øíkajíce: Jdi lysý, jdi lysý! 24 Kterýž ohlédna se, uzøel je a zloøeèil jim ve jménu Hospodinovu. Protož vyskoèivše dvì nedvìdice z lesa, roztrhaly z nich ètyøidcatero a dvé dìtí. 25 I šel odtud na horu Karmel, odkudž navrátil se do Samaøí.