1 Královna pak z Sáby uslyševši povìst o Šalomounovi, pøijela do Jeruzaléma, aby zkusila Šalomouna v pohádkách, s vojskem velmi velikým a s velbloudy, na nichž pøinesla vonných vìcí, a zlata velmi mnoho i kamení drahého. Pøišla tedy k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což mìla v srdci svém. 2 Jížto odpovìdìl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého pøed Šalomounem, naè by jí neodpovìdìl. 3 Protož uzøevši královna z Sáby moudrost Šalomounovu, a dùm, kterýž byl ustavìl, 4 I pokrmy stolu jeho, též sedání a stávání služebníkù jeho pøisluhujících jemu, i roucha jejich, šeòkýøe také jeho a odìv jejich, i stupnì, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu: zdìsila se náramnì, 5 A øekla králi: Praváꜜ jest øeè, kterouž jsem slyšela v zemi své o vìcech tvých a o moudrosti tvé. 6 Však jsem nechtìla vìøiti øeèem jejich, až jsem pøijela a uzøela oèima svýma, a aj, není mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvé. Pøevýšil jsi povìst tu, kterouž jsem slyšela. 7 Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji tito, kteøíž stojí pøed tebou vždycky, a slyší moudrost tvou. 8 Budiž Hospodin Bùh tvùj požehnaný, kterýž tì sobì oblíbil, aby tì posadil na stolici své, abys byl králem na místì Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bùh tvùj Izraele, aby jej utvrdil na vìky, ustanovil tì nad nimi králem, abys èinil soud a spravedlnost. 9 I dala králi sto a dvadceti centnéøù zlata, a vonných vìcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy pøivezeno takových vonných vìcí, jakéž darovala královna z Sáby Šalomounovi. 10 K tomu také i služebníci Chíramovi, a služebníci Šalomounovi, kteøíž byli pøivezli zlata z Ofir, pøivezli døíví algumim a kamení drahého. 11 I nadìlal král z toho døíví algumim stupòù k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpìvákùm, aniž kdy prvé vídány takové vìci v zemi Judské. 12 Král také Šalomoun dal královnì z Sáby vedlé vší vùle její, èehož požádala, kromì toho, což byla pøinesla k králi. Potom se navrátila a odjela do zemì své, ona i služebníci její. 13 Byla pak váha toho zlata, kteréž pøicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéøù zlata, 14 Kromì toho, což kupci a prodavaèi pøinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té zemì pøiváželi zlato a støíbro Šalomounovi. 15 A protož nadìlal král Šalomoun dvì stì štítù z zlata taženého; šest set lotù zlata taženého dával na každý štít. 16 A tøi sta pavéz z zlata taženého; tøi sta lotù zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domì lesu Libánského. 17 Udìlal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem èistým. 18 A bylo šest stupòù k té stolici, a podnože té stolice také byly z zlata, držící se stolice, ano i spolehadla rukám s obou stran, tu kdež se sedalo, a dva lvové stáli u spolehadel. 19 Dvanácte též lvù stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic udìláno takového v žádném království. 20 Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domì lesu Libánského byly z zlata nejèistšího. Nic nebylo z støíbra, aniž ho sobì co vážili za dnù Šalomounových. 21 Nebo mìl král lodí, kteréž pøecházely pøes moøe s služebníky Chíramovými. Jednou ve tøech letech vracovaly se ty lodí moøské, pøinášející zlato a støíbro, kosti slonové a opice a pávy. 22 I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti. 23 Proèež všickni králové zemì žádostivi byli vidìti tváø Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bùh v srdci jeho. 24 Z nichž jeden každý pøinášeli také dar svùj, nádoby støíbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné vìci, konì a mezky, každého roku, 25 Tak že mìl Šalomoun ètyøi tisíce stájí koní a vozù, a dvanácte tisíc jezdcù, kteréž rozsadil v mìstech vozù a pøi králi v Jeruzalémì. 26 I panoval nade všemi králi od øeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k konèinám Egyptským. 27 A složil král støíbra v Jeruzalémì jako kamení, a cedrového døíví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství. 28 Pøivodili také Šalomounovi konì z Egypta i ze všech zemí. 29 Jiné pak vìci Šalomounovy, první i poslední, vypsány jsou v knize Nátana proroka, a v proroctví Achiáše Silonského, a u vidìních Jaaddy proroka o Jeroboámovi synu Nebatovu. 30 A kraloval Šalomoun v Jeruzalémì nade vším Izraelem ètyøidceti let. 31 I usnul Šalomoun s otci svými, a pochovali jej v mìstì Davida otce jeho. Kraloval pak Roboám syn jeho místo nìho.