10
1 Tedy odšel Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále. 2 Stalo se pak, když o tom uslyšel Jeroboám syn Nebatùv, jsa v Egyptì, kamž byl utekl pøed králem Šalomounem, navrátil se Jeroboám z Egypta. 3 Nebo poslali a povolali ho. Tedy pøišed Jeroboám i všecken Izrael, mluvili k Roboámovi, økouce: 4 Otec tvùj stížil jho naše, protož nyní polehè služby otce svého tvrdé a bøemene jeho tìžkého, kteréž vložil na nás, a budeme tobì sloužiti. 5 Kterýž øekl jim: Po tøech dnech navraꜜte se ke mnì. I odšel lid. 6 V tom radil se král Roboám s starci, kteøíž stávali pøed Šalomounem otcem jeho, ještì za života jeho, øka: Kterak vy radíte, jakou odpovìd mám dáti lidu tomu? 7 I odpovìdìli jemu, økouce: Jestliže se dobrotivì ukážeš lidu tomuto a povolíš jim, a mluviti budeš pøívìtivì, budou služebníci tvoji po všecky dny. 8 Ale on opustil radu starcù, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteøíž odrostli s ním, a stávali pøed ním. 9 A øekl jim: Co vy radíte, jakou máme dáti odpovìd lidu tomuto, kteøíž mluvili ke mnì, økouce: Polehè bøemene, kteréž vložil otec tvùj na nás? 10 Jemuž odpovìdìli mládenci, kteøíž zrostli s ním, økouce: Takto odpovíš lidu tomu, kteøíž mluvili k tobì a øekli: Otec tvùj stížil jho naše, ty pak polehè nám, takto díš jim: Nejmenší prst mùj tlustší jest, nežli bedra otce mého. 11 Nyní tedy, otec mùj tìžké bøímì vzložil na vás, já pak pøidám bøemene vašeho; otec mùj trestal vás bièíky, ale já bièi uzlovatými. 12 Potom pøišel Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne tøetího, jakž byl vyøkl král, øka: Navraꜜte se ke mnì dne tøetího. 13 I odpovìdìl jim král tvrdì. Nebo opustil král Roboám radu starcù, 14 A mluvil k nim vedlé rady mládencù, øka: Otec mùj stížil jho vaše, já pak k nìmu pøidám; otec mùj trestal vás bièíky, ale já bièi uzlovatými. 15 A tak neuposlechl král lidu. (Pøíèina zajisté byla od Boha, aby naplnil Hospodin øeè svou, kterouž mluvil skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.) 16 Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpovìdìl lid králi, økouce: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dìdictví nemáme v synu Izai. Jeden každý k stanùm svým, ó Izraeli! Nyní opatø dùm svùj, Davide. Odšel tedy všecken Izrael k stanùm svým, 17 Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteøíž bydlili v mìstech Judských, kraloval Roboám. 18 A když poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, uházeli ho synové Izraelští kamením až do smrti, èímž král Roboám pøinucen byl, aby vsedna na vùz, utekl do Jeruzaléma. 19 A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.