1 Tedy oznámili Davidovi, økouce: Aj, Filistinští dobývají Cejly a loupí dvory. 2 Protož tázal se David Hospodina, øka: Mám-li jíti a udeøiti na ty Filistinské? I odpovìdìl Hospodin Davidovi: Jdi a porazíš Filistinské, i Cejlu vysvobodíš. 3 Muži pak Davidovi øekli jemu: Aj, my zde v Judstvu bojíme se, èím více, když pùjdeme k Cejle proti vojskùm Filistinských. 4 A tak opìt David tázal se Hospodina. Jemuž odpovìdìl Hospodin a øekl: Vstana, vytáhni k Cejle, neboꜜ dám Filistinské v ruce tvé. 5 I táhl David a muži jeho k Cejle, a bojoval s Filistinskými, a zajal dobytky jejich. I porazil je ranou velikou, a tak vysvobodil David obyvatele Cejly. 6 Stalo se pak, že když utíkal Abiatar syn Achimelechùv k Davidovi do Cejly, dostal se efod v ruce jeho. 7 Potom oznámeno bylo Saulovi, že pøitáhl David do Cejly. I øekl Saul: Dalꜜ ho Bùh v ruku mou, nebo zavøel se, všed do mìsta hrazeného a zavøitého. 8 I svolal Saul všecken lid k boji, aby táhl k Cejle, a oblehl Davida i muže jeho. 9 A zvìdìv David, že Saul tajnì ukládá o nìm zle, øekl Abiatarovi knìzi: Vezmi na se efod. 10 I øekl David: Hospodine, Bože Izraelský, za jistou vìc slyšel služebník tvùj, že strojí Saul pøitáhnouti k Cejle, aby zkazil mìsto pro mne. 11 Vydali-li by mne muži Cejly v ruce jeho? A pøitáhl-li by Saul, jakž slyšel služebník tvùj? Hospodine, Bože Izraelský, oznam, prosím, služebníku svému. Odpovìdìl Hospodin: Pøitáhl by. 12 Øekl ještì David: Vydali-li by mne obyvatelé Cejly i muže mé v ruce Saulovy? Odpovìdìl Hospodin: Vydali by. 13 Vstav tedy David a muži jeho, témìø šest set mužù, vytáhli z Cejly a šli ustaviènì, kamž jíti mohli. Saulovi pak povìdíno, že ušel David z Cejly; i nechal tažení. 14 Byl pak David na poušti v místech bezpeèných, a bydlil na hoøe, na poušti Zif. A aèkoli hledal ho Saul po všecky ty dny, však nevydal ho Bùh v ruku jeho. 15 Vida tedy David, že Saul vytáhl hledati bezživotí jeho, byl na poušti Zif v lese. 16 Vstav pak Jonata syn Saulùv, pøišel k Davidovi do lesa, a posilnil ruky jeho v Bohu. 17 A øekl jemu: Neboj se, neboꜜ nenalezne tebe ruka Saule otce mého, ale ty kralovati budeš nad Izraelem, a já budu druhý po tobì. Však i Saul otec mùj zná to. 18 I uèinili smlouvu oba pøed Hospodinem; a David zùstal v lese, Jonata pak navrátil se do domu svého. 19 Tedy pøišli Zifejští k Saulovi do Gabaa, økouce: Zdaliž David nepokrývá se u nás v horách, v lese, na pahrbku Hachile, kterýž jest na pravé stranì pouštì. 20 Protož nyní podlé vší žádosti duše své, ó králi, pøitáhni stìží, my se pak pøièiníme, abychom jej vydali v ruce královy. 21 I øekl Saul: Požehnaní vy od Hospodina, že mne litujete. 22 Jdìtež medle, ujisꜜte se tím ještì lépe, pøezvìzte a shlédnìte místo jeho, kam se obrátí, kdo ho tam vidìl; nebo mi praveno, že divných chytrostí užívá. 23 Vyšpehujtež tedy a vyzvìzte všecky skrejše, v nichž se kryje, a navraꜜte se ke mnì s vìcí jistou, i potáhnu s vámi, a jestliže v zemi jest, hledati ho budu ve všech tisících Judských. 24 Kteøížto vstavše, navrátili se do Zif pøed Saulem; David pak a muži jeho byli na poušti Maon, na rovinách po pravé stranì pouštì. 25 Nebo jakž vytáhl Saul s lidem svým hledati ho, oznámeno bylo to Davidovi, kterýž sstoupil s skály a bydlil na poušti Maon. O èemž Saul uslyšav, honil Davida po poušti Maon. 26 A tak Saul táhl s jedné strany hory, David pak a muži jeho po druhé stranì hory. A pospíšil David, aby mohl utéci od tváøi Saulovy; nebo Saul s lidem svým obklièovali Davida i muže jeho, aby je zjímali. 27 V tom pøišel posel k Saulovi, øka: Pospìš a pøiï, nebo Filistinští vtrhli do zemì. 28 A protož navrátil se Saul od honìní Davida, táhl proti Filistinským. Proèež nazvali to místo: Skála rozdìlující.