1 Tedy oznámil Achab Jezábel všecko to, což uèinil Eliáš, a že naprosto všecky proroky její pobil meèem. 2 A protož poslala Jezábel posla k Eliášovi, økuci: Toto aꜜ mi uèiní bohové a toto pøidadí, jestliže v tuto hodinu zítra neuèiním tobì, jako ty kterému z nich. 3 Což když zvìdìl, vstana, odšel pro zachování života svého, a pøišel do Bersabé, jenž jest v Judstvu, kdež nechal mládence svého. 4 Sám pak šel pøedce po poušti cestou dne jednoho, a pøišed, usadil se pod jedním jalovcem, a žádal sobì smrti a øekl: Jižꜜ jest dosti, ó Hospodine, vezmi duši mou, nebꜜ nejsem lepší otcù svých. 5 I lehl a usnul pod tím jalovcem. A aj, v touž chvíli andìl dotekl se ho a øekl jemu: Vstaò, pojez. 6 A když pohledìl vùkol, a aj, u hlavy jeho chléb na uhlí peèený a èíše vody. I pojedl a napil se, a lehl zase. 7 Opìt vrátiv se andìl Hospodinùv po druhé, dotekl se ho a øekl: Vstaò, pojez, nebo velmi dlouhou máš cestu pøed sebou. 8 A vstav, jedl a pil, a šel v síle pokrmu toho ètyøidceti dní a ètyøidceti nocí, až na horu Boží Oréb. 9 Kdežto všed do jakési jeskynì, nocoval tam. A aj, øeè Hospodinova k nìmu, a øekl jemu: Co tu dìláš, Eliáši? 10 Kterýž odpovìdìl: Velice jsem horlil pro Hospodina Boha zástupù; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáøe tvé zboøili a proroky tvé zmordovali meèem. I zùstal jsem já sám, teï pak hledají života mého, aby mi jej odjali. 11 Øekl Bùh: Vyjdi a stùj na hoøe pøed Hospodinem. A aj, Hospodin šel tudy, a vítr veliký a silný, podvracující hory a rozrážející skály pøed Hospodinem, ale nebyl v tom vìtru Hospodin. Za tím pak vìtrem zemì tøesení, ale nebyl v tom tøesení Hospodin. 12 A za tøesením oheò, ale nebyl v ohni Hospodin. A za ohnìm hlas tichý a temný. 13 Což když uslyšel Eliáš, zavinul tváø svou pláštìm svým, a vyšed, stál u dveøí jeskynì, a aj, hlas k nìmu, økoucí: Co tu dìláš, Eliáši? 14 Kterýž odpovìdìl: Náramnì horlil jsem pro Hospodina Boha zástupù; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáøe tvé zboøili, a proroky tvé pomordovali meèem. I zùstal jsem já sám, teï pak hledají života mého, aby mi jej odjali. 15 Ale Hospodin øekl jemu: Jdi, navraꜜ se cestou svou k Damašské poušti, kdežto pøijda, pomažeš Hazaele za krále nad Syrií. 16 Jéhu také syna Namsi pomažeš za krále nad Izraelem, a Elizea syna Safatova z Abelmehula pomažeš za proroka místo sebe. 17 I stane se, že toho, kdož by ušel meèe Hazaelova, zamorduje Jéhu, a toho, kdož by ušel meèe Jéhu, zamorduje Elizeus. 18 Zachovalꜜ jsem pak v Izraeli sedm tisícù, jichžto všech kolena nesklánìla se Bálovi, a jichžto všech ústa nelíbala ho. 19 A tak odšed odtud, nalezl Elizea syna Safatova, an oøe, a dvanáctero spøežení pøed ním, sám také byl pøi dvanáctém. A jda mimo nìj Eliáš, uvrhl plášꜜ svùj na nìj. 20 Kterýž zanechav volù, bìžel za Eliášem a øekl: Prosím, nechꜜ políbím otce svého a matky své, i pùjdu za tebou. Jemuž øekl: Jdi, vraꜜ se zase, nebo vidíš, coꜜ jsem uèinil. 21 Navrátil se tedy od nìho, a vzav pár volù, zabil je a døívím z pluhu uvaøil maso jejich, kteréž dal lidu, i jedli. A vstav, šel za Eliášem a pøisluhoval jemu.