1 Potom po mnohých dnech, po tøetím tom létì, stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi, økoucí: Jdi, ukaž se Achabovi, neboꜜ dám déšꜜ na zemi. 2 Odšel tedy Eliáš, aby se ukázal Achabovi. Byl pak hlad veliký v Samaøí. 3 I povolal Achab Abdiáše, kterýž byl pøedstaven domu jeho. (Abdiáš pak bál se Hospodina velmi. 4 Nebo když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, vzal Abdiáš sto prorokù a skryl je po padesáti v jeskyni, a krmil je chlebem a vodou.) 5 A øekl Achab Abdiášovi: Jdi skrze tu zemi ke všechnìm studnicím vod, a ke všechnìm potokùm, zdali bychom kde nalezli trávu, abychom živé zachovali konì a mezky, a nezmoøili dobytka. 6 I rozdìlili sobì zemi, kterouž by prošli. Achab šel jednou cestou sám, Abdiáš také šel cestou druhou sám. 7 A když Abdiáš byl na cestì, aj, Eliáš potkal se s ním. Kterýž když ho poznal, padl na tváø svou a øekl: Nejsi-liž ty, pane mùj, Eliáš? 8 Odpovìdìl jemu: Jsem. Jdi, povìz pánu svému: Aj, Eliáš pøišel. 9 Jemuž øekl: Což jsem zhøešil, že služebníka svého vydati chceš v ruku Achabovu, aby mne zamordoval? 10 Živꜜ jest Hospodin Bùh tvùj, žeꜜ není národu ani království, kamž by neposlal pán mùj hledati tì, a když øekli, že tebe není, pøísahy požádal od království a národu, že tì nemohou nalezti. 11 A ty nyní pravíš: Jdi, povìz pánu svému: Aj, Eliáš pøišel. 12 I stalo by se, že jakž bych odšel od tebe, tedy duch Hospodinùv zanesl by tì nevím kam, já pak jda, oznámil bych Achabovi, a když by tì nenalezl, zabil by mne. Služebník zajisté tvùj bojí se Hospodina od mladosti své. 13 Zdaliž není oznámeno pánu mému, co jsem uèinil, když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, že jsem skryl z prorokù Hospodinových sto mužù, po padesáti mužích v jeskyni, a krmil jsem je chlebem a vodou? 14 Ty pak nyní pravíš: Jdi, povìz pánu svému: Aj, Eliáš pøišel. A zamordujeꜜ mne. 15 Odpovìdìl Eliáš: Živꜜ jest Hospodin zástupù, pøed jehož oblíèejem stojím, žeꜜ se jemu dnes ukáži. 16 A tak šel Abdiáš vstøíc Achabovi, a oznámil jemu. Proèež šel i Achab v cestu Eliášovi. 17 A když uzøel Achab Eliáše, øekl Achab k nìmu: Zdaliž ty nejsi ten, kterýž kormoutíš lid Izraelský? 18 Kterýž odpovìdìl: Jáꜜ nekormoutím lidu Izraelského, ale ty a dùm otce tvého, když opouštíte pøikázaní Hospodinova a následujete Bálù. 19 Protož nyní pošli a shromažï ke mnì všecken lid Izraelský na horu Karmel, a prorokù Bálových ètyøi sta a padesáte, i prorokù toho háje ètyøi sta, kteøíž jedí z stolu Jezábel. 20 Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské, a shromáždil ty proroky na horu Karmel. 21 A pøistoupiv Eliáš ke všemu lidu, øekl: I dokudž kulhati budete na obì stranì? Jestližeꜜ jest Hospodin Bohem, následujtež ho; pakli jest Bál, jdìtež za ním. A neodpovìdìl jemu lid žádného slova. 22 Opìt øekl Eliáš lidu: Já sám toliko pozùstal jsem prorok Hospodinùv, prorokù pak Bálových jest ètyøi sta a padesáte mužù. 23 Nechꜜ jsou nám dáni dva volkové, a aꜜ vyberou sobì volka jednoho, kteréhož nechꜜ rozsekají na kusy a vkladou na døíví, ale ohnì aꜜ nepodkládají. Jáꜜ také pøipravím volka druhého, kteréhož vložím na døíví, a ohnì nepodložím. 24 Tedy vzývejte jméno bohù vašich, já pak vzývati budu jméno Hospodinovo, a budeꜜ to, že Bùh, kterýž se ohlásí skrze oheò, ten jest Bùh. A odpovìdìl všecken lid, øka: Dobráꜜ jest øeè tato. 25 I øekl Eliáš prorokùm Bálovým: Vybeøte sobì volka jednoho a pøipravte ho nejprvé, ponìvadž jest vás více, a vzývejte jméno bohù vašich, ale ohnì nepodkládejte. 26 A tak vzali volka, kteréhož jim dal, a pøipravili a vzývali jméno Bálovo od jitra až do poledne, øíkajíce: Ó Báli, uslyš nás. Ale nebylo hlasu, ani kdo by odpovìdìl. I skákali u oltáøe, kterýž byli udìlali. 27 Když pak bylo poledne, posmíval se jim Eliáš a øekl: Køiète vysokým hlasem, ponìvadž bùh jest. Neb snad rozmlouvání má, neb jinou práci, neb jest na cestì, anebꜜ spí, aꜜ procítí. 28 Takž køièeli hlasem velikým, a bodli se vedlé obyèeje svého nožíky a špicemi, tak až se krví polívali. 29 I stalo se, když již bylo s poledne, že prorokovali až dotud, když se obìtuje obìt suchá, ale nebylo žádného se ohlášení, ani kdo by odpovìdìl, ani kdo by vyslyšel. 30 Zatím øekl Eliáš všemu lidu: Pøistuptež ke mnì. I pøistoupil všecken lid k nìmu. Tedy opravil oltáø Hospodinùv, kterýž byl zboøený. 31 Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenù, (vedlé poètu pokolení synù Jákobových, k nìmuž se byla stala øeè Hospodinova, že Izrael bude jméno jeho), 32 A vzdìlal z tìch kamenù oltáø ve jménu Hospodinovu; udìlal také struhu vùkol oltáøe zšíøí, co by mohl dvì míry obilé vsíti. 33 Narovnal i døíví, a rozsekav volka na kusy, vkladl na døíví. 34 A øekl: Naplòte ètyøi stoudve vodou, a vylíte na obìt zápalnou i na døíví. Øekl opìt: Uèiòtež to po druhé. I uèinili po druhé. Øekl ještì: Po tøetí uèiòte. I uèinili po tøetí, 35 Tak že tekly vody okolo oltáøe; také i struhu naplnila voda. 36 Stalo se pak, když se obìtuje obìt suchá, pøistoupil Eliáš prorok a øekl: Hospodine Bože Abrahamùv, Izákùv a Izraelùv, nechꜜ dnes poznají, že jsi ty Bùh v Izraeli, a já služebník tvùj, a že jsem vedlé slova tvého èinil všecky vìci tyto. 37 Vyslyš mne, Hospodine, vyslyš mne, aꜜby poznal lid tento, že jsi ty, Hospodine, Bohem, když bys obrátil srdce jejich zase. 38 V tom spadl oheò Hospodinùv, a spálil obìt zápalnou, døíví i kamení i prsꜜ; též vodu, kteráž byla v struze, vypil. 39 Což když uzøel všecken ten lid, padli na tváøi své a øekli: Hospodinꜜ jest Bohem, Hospodin jest Bohem. 40 I øekl jim Eliáš: Zjímejte ty proroky Bálovy, žádný aꜜ z nich neujde. I zjímali je. Kteréž svedl Eliáš ku potoku Císon, a tam je zmordoval. 41 Tedy øekl Eliáš Achabovi: Jdi, pojez a napí se, nebo aj, zvuk velikého deštì. 42 I jel Achab, aby pojedl a napil se. Eliáš pak vstoupil na vrch Karmele, a rozprostøel se na zemi a sklonil tváø svou k kolenùm svým. 43 Potom øekl mládenci svému: Vystup nyní, a pohleï tam k moøi. Kterýž vystoupiv, pohledìl a øekl: Nic není. Øekl opìt: Vraꜜ se po sedmkrát. 44 I stalo se po sedmé, øekl: Aj, oblak malièký jako dlaò èlovìèí vystupuje z moøe. Ještì øekl: Jdi, rci Achabovi: Zapøáhej a jeï, aby tì nezastihl déšꜜ. 45 Stalo se mezi tím, když se nebesa zamraèila oblakem a vìtrem, odkudž byl déšꜜ veliký, že jel Achab a pøišel do Jezreel. 46 Ruka pak Hospodinova byla s Eliášem, tak že pøepásav bedra svá, bìžel pøed Achabem, až pøišel do Jezreel.