1A když vzhlédl, spatřil bohaté, jak házejí své dary do pokladnice. 2Tehdy spatřil také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky, 3a řekl: “Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce. 4Všichni totiž dávali dary Bohu ze svého nadbytku, ale tato [žena] dala ze svého nedostatku všechno živobytí, které měla.” 5A když někteří říkali o chrámu, jak je ozdoben pěkným kamením a obětními dary, řekl: 6“Přijdou dny, kdy [z] toho, na co se díváte, nebude ponechán kámen na kameni: [všechno] bude zbořeno.” 7Zeptali se ho tedy: “Mistře, kdy to bude? A jaké [bude] znamení [času], kdy se to má stát?” 8On pak řekl: “Dejte pozor, abyste nebyli svedeni. Mnozí totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: ‘Já jsem [Kristus]’ a ‘Čas se přiblížil.’ Nechoďte tedy za nimi. 9Kdybyste pak uslyšeli o válkách a nepokojích, neděste se; neboť se to musí nejdříve dít, ale konec nebude hned.” 10Tehdy jim řekl: “Povstane národ proti národu a království proti království. 11Na [různých] místech budou veliká zemětřesení, hlady a mory a budou hrůzy a veliká znamení z nebe. 12Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou [vás] pronásledovat. Budou [vás] vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce. 13Ale [to] se vám obrátí ve svědectví. 14Proto uložte ve svých srdcích, abyste si předem nerozmýšleli, jak máte odpovídat, 15neboť já vám dám ústa i moudrost, proti které nebude moci mluvit ani obstát žádný [z] vašich protivníků. 16Budete však zrazováni i od rodičů a bratrů, [od] příbuzných i přátel a [některé] z vás vydají na smrt. 17A všichni vás budou kvůli mému jménu nenávidět, 18ale ani vlas z vaší hlavy se rozhodně neztratí. 19Svou vytrvalostí získejte své duše.” 20“Když však spatříte Jeruzalém obležený vojskem, tehdy vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. 21Tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor a ti uprostřed něj ať vyjdou a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevcházejí. 22Neboť to budou dny pomsty, aby se naplnilo všechno, co je napsáno. 23Ale běda [bude] v těch dnech těhotným a těm, které kojí, protože na zemi bude veliká tíseň a hněv [proti] tomuto lidu. 24A budou padat ostřím meče a jako zajatci budou odvedeni mezi všechny národy a po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se časy pohanů nenaplní.” 25“Tehdy budou znamení na slunci a [na] měsíci a [na] hvězdách a na zemi úzkost národů nevědoucích kam se podět před řvaním moře a vlnobitím. 26Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na svět, neboť nebeské mocnosti budou otřeseny. 27A tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velikou slávou. 28A až se toto začne dít, vzpřimte se a pozvedněte hlavy, protože se blíží vaše vykoupení.” 29Tehdy jim řekl podobenství: “Pohleďte na fíkovník i na všechny stromy. 30Když vidíte, jak už pučí, sami poznáváte, že léto už je blízko. 31Tak i vy, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že Boží království je blízko. 32Amen, říkám vám, že toto pokolení rozhodně nepomine, než se [toto] všechno stane. 33Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.” 34“Ale dávejte na sebe pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o [tento] život a ten den by na vás přišel nečekaně. 35Neboť přijde jako past na všechny, kdo přebývají na povrchu celé země. 36Proto bděte a modlete se v každý čas, abyste byli hodni uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Synem člověka.” 37A [tak] ve dne učíval v chrámu, ale v noci vycházel a zůstával na hoře zvané Olivetská. 38Za úsvitu pak k němu v chrámu přicházel všechen lid, aby ho poslouchal.