1 Potom jsem slyšel veliký hlas velikého zástupu na nebi, økoucího: Haleluiah. Spasení, a sláva, a èest, i moc Pánu Bohu našemu. 2 Neboꜜ jsou praví a spravedliví soudové jeho, kterýž odsoudil nevìstku tu velikou, jenž byla porušila zemi smilstvem svým, a pomstil krve služebníkù svých z ruky její. 3 I øekli po druhé: Haleluiah. A dým její vstupoval na vìky vìkù. 4 I padlo ètyømecítma starcù a ètvero zvíøat, a klanìli se Bohu sedícímu na trùnu, økouce: Amen, Haleluiah. 5 I vyšel z trùnu hlas, økoucí: Chvalte Boha našeho všickni služebníci jeho, a kteøíž se bojíte jeho, i malí i velicí. 6 A slyšel jsem hlas jako zástupu velikého, a jako hlas vod mnohých, a jako zvuk hromù silných, økoucích: Haleluiah. Kralovalꜜ jest Pán Bùh náš všemohoucí. 7 Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboꜜ jest pøišla svadba Beránkova, a manželka jeho pøipravila se. 8 A dáno jest jí, aby se oblékla v kment èistý a stkvoucí, a ten kment jsouꜜ ospravedlòování svatých. 9 I øekl mi: Piš: Blahoslavení, kteøíž jsou k veèeøi svadby Beránkovy povoláni. A øekl mi: Tatoꜜ slova Boží jsou pravá. 10 I padl jsem k nohám jeho, klanìti se jemu chtìje. Ale øekl mi: Hleï, abys toho neèinil. Neboꜜ jsem spoluslužebník tvùj i bratøí tvých, tìch, jenž mají svìdectví Ježíšovo. Bohu se klanìj! Svìdectví pak Ježíšovo jestiꜜ duch proroctví. 11 I vidìl jsem nebe otevøené, a aj, kùò bílý, a ten, jenž sedìl na nìm, sloul Vìrný a Pravý, a kterýž v spravedlnosti soudí i bojuje. 12 Oèi pak jeho byly jako plamen ohnì, a na hlavì jeho korun množství, a mìl jméno napsané, kteréhož žádný neví, než on sám. 13 A byl odín v roucho pokropené krví, a sloveꜜ jméno jeho Slovo Boží. 14 A rytíøstvo nebeské jelo za ním na bílých koních, jsouce odíni v kment bílý a èistý. 15 A z úst jeho vycházel meè ostrý, aby jím bil všecky národy. Nebo on bude je spravovati prutem železným; onꜜ i pres vína hnìvu a prchlivosti Boha všemohoucího tlaèiti bude. 16 A máꜜ na rouchu a na bedrách svých napsané jméno: Král králù a Pán pánù. 17 I vidìl jsem jednoho andìla, an stojí v slunci, a zkøikl hlasem velikým, øka všechnìm ptákùm, kteøíž létali po prostøed nebes: Pojïte a shromažïte se k veèeøi velikého Boha, 18 Abyste jedli tìla králù, a tìla hejtmanù, a tìla silných, a tìla koòù, i tìch, kteøíž na nich sedí, a tìla všech svobodných i služebníkù, i malých i velikých. 19 I vidìl jsem šelmu a krále zemì a vojska jejich, ani se sjeli, aby bojovali s tím, kterýž sedìl na koni, a s rytíøstvem jeho. 20 I jata jest šelma, a s ní falešný prorok ten, kterýž èiníval divy pøed ní, jimiž svodil ty, kteøíž pøijali znamení šelmy a kteøíž se klanìli obrazu jejímu. I uvrženi jsou oba za živa do jezera ohnivého, hoøícího sirou. 21 A jiní zbiti jsou meèem toho, kterýž sedìl na koni, vycházejícím z úst jeho. A všickni ptáci nasyceni jsou tìly jejich.