1 Potom pak vidìl jsem andìla sstupujícího s nebe, majícího moc velikou, a zemì osvícena byla od slávy jeho. 2 I zkøikl silnì hlasem velikým, øka: Padl, padl Babylon ten veliký, a uèinìn jest pøíbytkem ïáblù, a stráží každého ducha neèistého, a stráží všelikého ptactva neèistého a ohyzdného. 3 Nebo z vína hnìvu smilstva jeho pili všickni národové, a králové zemští smilnili s ním, a kupci zemští z zboží rozkoší jeho zbohatli. 4 I slyšel jsem jiný hlas s nebe, økoucí: Vyjdìte z nìho, lide mùj, abyste se nepøiúèastòovali høíchùm jeho a abyste nepøijali z jeho ran. 5 Neboꜜ dosáhli høíchové jeho až k nebi a rozpomenul se Bùh na nepravosti jeho. 6 Dejtež jemu, jakož i on dával vám, a dejte jemu dvénásob podle skutkù jeho; v koflík, kterýž naléval vám, nalijte jemu to dvénásob. 7 Jakž se mnoho chlubil a zbujnìl byl, tak mnoho dejte jemu muk a pláèe. Neboꜜ v srdci svém praví: Sedím královna, a nejsemꜜ vdovou, a pláèe neuzøím. 8 Protož v jeden den pøijdouꜜ rány jeho, smrt a pláè i hlad, a ohnìm spáleno bude; nebo silný jest Pán, kterýž je odsoudí. 9 I plakati ho budou a kvíliti nad ním králové zemì, kteøíž s ním smilnili a svou rozkoš mìli, když uzøí dým zapálení jeho, 10 Zdaleka stojíce, pro bázeò muk jeho, a økouce: Bìda, bìda, veliké mìsto Babylon, to mìsto silné, že jest jedné hodiny pøišel odsudek tvùj. 11 Ano i kupci zemští budou plakati a kvíliti nad ním; nebo koupí jejich žádný nebude kupovati více, 12 Koupì od zlata, a støíbra, a drahého kamene, i perel, i kmentu, šarlatu, i hedbáví, i brunátného roucha, i všelikého døeva tyinového, a všech nádob z kostí slonových, i všelikého nádobí z nejdražšího døíví, i z mìdi, i z železa, i z mramoru; 13 A kupectví skoøice, i vonných vìcí, a mastí, i kadidla, i vína, i oleje, i bìlí, i pšenice, i dobytka, i ovec, i koní, a vozù, i služebníkù, i duší lidských; 14 I ovoce žádostivá duši tvé odešla od tebe, a všecko tuèné a krásné odešlo od tebe, a aniž toho již více nalezneš. 15 Ti, pravím, kupci, kteøíž v tom kupèili a jím zbohatli, zdaleka stanou pro strach muk jeho, plaèíce, a kvílíce, 16 A økouce: Bìda, bìda, ó mìsto veliké, kteréž odíno kmentem, a šarlatem, a brunátným rouchem, a ozdobeno bylo zlatem, a kamením drahým, i perlami! nebo v jednu hodinu zahynula tak veliká bohatství. 17 Ano i všeliký správce lodí moøských, i všecko množství lidí, kteøíž jsou na lodech, i plavci, i ti, kteøíž svou živnost na moøi mají, zdaleka stanou, 18 A zkøiknou, vidouce dým zapálení jeho, økouce: Které mìsto bylo podobné tomuto velikému mìstu! 19 A sypouce prach na hlavy své, køièeti budou, plaèíce, a kvílíce, a økouce: Bìda, bìda, mìsto veliké, v nìmžto zbohatli všickni, kteøíž mìli lodí na moøi, ze mzdy jeho; nebo jedné hodiny zpustlo. 20 Ale raduj se nad ním nebe i svatí apoštolé i proroci; nebo pomstilꜜ vás Bùh nad ním. 21 I zdvihl jeden silný andìl kámen jako žernov veliký a hodil jím do moøe, øka: Tak prudce uvržen bude Babylon, to mìsto veliké, a již více nebude nalezeno. 22 A hlas na harfy hrajících, a zpìvákù, a pišꜜcù, a trubaèù nebude více v tobì slyšán, a žádný øemeslník žádného øemesla nebude v tobì více nalezen, a zvuk žernovu nebude v tobì více slyšán. 23 Ani svìtlo svíce nebude v tobì více svítiti, a hlas ženicha ani nevìsty nebude v tobì více slyšán, ješto kupci tvoji bývala knížata zemská, a tráveními tvými v blud uvedeni byli všickni národové. 24 Ale v nìm nalezena jest krev prorokù a svatých i všech zmordovaných na zemi.