1 I vidìl jsem, když otevøel Beránek jednu z tìch peèetí, a slyšel jsem jedno ze ètyø zvíøat, ano praví, jako hlasem hromovým: Pojï a viz. 2 I pohledìl jsem, a aj, kùò bílý, a ten, jenž sedìl na nìm, mìl luèištì. A dána jest jemu koruna, i vyjel, pøemáhaje, a aby pøemáhal. 3 A když otevøel peèet druhou, slyšel jsem druhé zvíøe, økoucí: Pojï a viz. 4 I vyšel jiný kùò ryzí. A sedícímu na nìm dáno jest, aby pokoj vyzdvihl z zemì a aby se lidé vespolek mordovali; a dán jemu meè veliký. 5 A když otevøel peèet tøetí, slyšel jsem tøetí zvíøe, økoucí: Pojï a viz. I pohledìl jsem, a aj, kùò vraný, a ten, jenž na nìm sedìl, mìl váhu v ruce své. 6 I slyšel jsem hlas z prostøedku ètyø zvíøat, an praví: Mìøice pšenice za peníz, a tøi mìøice jeèmene za peníz, oleji pak a vínu neškoï. 7 A když otevøel peèet ètvrtou, slyšel jsem hlas ètvrtého zvíøete, økoucí: Pojï a viz. 8 I pohledìl jsem, a aj, kùò plavý, a toho, kterýž sedìl na nìm, jméno smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jim moc nad ètvrtým dílem zemì, aby mordovali meèem, a hladem, a morem, a šelmami zemskými. 9 A když otevøel peèet pátou, vidìl jsem pod oltáøem duše zmordovaných pro slovo Boží a pro svìdectví, kteréž vydávali. 10 I volali hlasem velikým, økouce: Až dokud, Pane svatý a pravý, nesoudíš a nemstíš krve naší nad tìmi, kteøíž pøebývají na zemi? 11 Tedy dáno jednomu každému z nich roucho bílé, a øeèeno jest jim, aby odpoèívali ještì za malý èas, až by se naplnil poèet spoluslužebníkù jejich a bratøí jejich, kteøíž zmordováni býti mají, jako i oni. 12 I pohledìl jsem, když otevøel peèet šestou, a aj, zemì tøesení veliké stalo se, a slunce uèinìno jest èerné jako pytel žínìný, a mìsíc všecken byl jako krev. 13 A hvìzdy nebeské padaly na zemi, podobnì jako døevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého vìtru kláceno bývá. 14 A nebe se schovalo jako knihy zavøené, a všeliká hora i ostrovové z místa svého pohnuli se. 15 A králové zemì, i knížata, i bohatí, a úøedníci, a mocní, i každý služebník, i všeliký svobodný, skryli se v jeskyních a v skalí hor, 16 A øekli horám a skalí: Padnìte na nás a skrejte nás pøed tváøí toho, jenž sedí na trùnu, a pøed hnìvem Beránka. 17 Nebꜜ jest pøišel den veliký hnìvu jeho. I kdo bude moci ostáti?