1 Andìlu Efezské církve piš: Totoꜜ praví ten, kterýž drží tìch sedm hvìzd v pravici své, jenž se prochází uprostøed tìch sedmi svícnù zlatých: 2 Známꜜ skutky tvé, a práci tvou, i trpìlivost tvou, a že nemùžeš trpìti zlých; a zkusil jsi tìch, kteøíž se praví býti apoštolé, ale nejsou, a shledals je, že jsou lháøi. 3 A snášel jsi, a trpìlivost máš, a pro jméno mé pracovals a neustal. 4 Ale mámꜜ nìco proti tobì, totiž že jsi tu první lásku svou opustil. 5 Protož pomni, odkud jsi vypadl, a èiò pokání a první skutky èiò. Pakliꜜ toho nebude, pøijdu na tebe rychle a pohnuꜜ svícnem tvým z místa jeho, nebudeš-li pokání èiniti. 6 Ale toto dobré do sebe máš, že nenávidíš skutkù Mikulášenské roty, kterýchž i já nenávidím. 7 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdož zvítìzí, dám jísti z døeva života, kteréž jest uprostøed ráje Božího. 8 Andìlu pak Smyrnenské církve piš: Toto praví ten první i poslední, kterýž byl mrtvý, a ožil: 9 Vím o skutcích tvých, i o soužení, a chudobì tvé, (ale bohatý jsi), i o rouhání tìch, kteøíž se praví býti Židé, a nejsou, ale jsou sbìø satanova. 10 Nebojž se nic toho, co trpìti máš. Aj, uvržeꜜ ïábel nìkteré z vás do vìzení, abyste zkušeni byli, a budete míti úzkost za deset dní. Budiž vìrný až do smrti, a dámꜜ korunu života. 11 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo zvítìzí, nebude uražen od smrti druhé. 12 Andìlu pak Pergamenské církve piš: Totoꜜ praví ten, kterýž má ten meè s obou stran ostrý: 13 Vím skutky tvé, i kde bydlíš, totiž tu, kdež jest stolice satanova, a že držíš se jména mého, a nezapøel jsi víry mé, ani v tìch dnech, když Antipas, svìdek mùj vìrný, zamordován jest u vás, tu, kdež bydlí satan. 14 Ale mámꜜ proti tobì nìco málo, že tam máš ty, kteøíž drží uèení Balámovo, jenž uèil Baláka pohoršení klásti pøed oblièejem synù Izraelských, aby jedli modlám obìtované a smilnili. 15 Tak i ty máš nìkteré, kteøíž drží uèení Mikulášencù, což já v nenávisti mám. 16 Èiniž pokání. Pakli nebudeš, pøijdu na tebe brzy, a bojovatiꜜ budu s nimi meèem úst svých. 17 Kdo má uši, slyšiž, co Duch praví církvím: Tomu, jenž vítìzí, dám jísti mannu skrytou a dám jemu kamének bílý, a na tom kaménku jméno nové napsané, kteréhož žádný neví, než ten, kdož je pøijímá. 18 Andìlu pak Tyatirské církve piš: Totoꜜ praví Syn Boží, jenž má oèi jako plamen ohnì, a nohy jeho podobné jsou mosazi: 19 Známꜜ skutky tvé, i lásku, i pøisluhování, i vìrnost, i trpìlivost tvou, a skutky tvé, i ty poslední, kteøíž vìtší jsou nežli první. 20 Ale mámꜜ proti tobì nìco málo, že dopouštíš ženì Jezábel, kteráž se býti praví prorokyní, uèiti a v blud uvoditi služebníky mé, aby smilnili a jedli modlám obìtované. 21 Ale dalꜜ jsem jí èas, aby pokání èinila z smilstva svého, avšak neèinila pokání. 22 Aj, já uvrhu ji na lože, i ty, kteøíž cizoloží s ní, v soužení pøeveliké, jestliže nebudou èiniti pokání z skutkù svých. 23 A syny její zmorduji smrtí; i zvìdíꜜ všecky církve, žeꜜ jsem já ten, kterýž zpytuji ledví a srdce, a odplatím jednomu každému z vás podle skutkù vašich. 24 Vámꜜ pak pravím i jiným Tyatirským, kteøížkoli nemají uèení tohoto, a kteøíž nepoznali hlubokosti satanovy, jakž oni øíkají: Nevzložímꜜ na vás jiného bøemene. 25 Avšak to, což máte, držte, dokavadž nepøijdu. 26 Kdož by pak vítìzil a ostøíhal až do konce skutkù mých, dám jemu moc nad pohany. 27 I budeꜜ je spravovati prutem železným, a jako nádoba hrnèíøova støískáni budou, jakž i já vzal jsem od Otce svého. 28 A dám jemu hvìzdu jitøní. 29 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.