147
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála. Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažïuje, Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich, Kterýž sèítá poèet hvìzd, a každé z nich ze jména povolává. Velikýꜜ jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není poètu. Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi. Zpívejte Hospodinu s díkèinìním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaøe, Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšꜜ, a vyvodí trávu na horách. Kterýž dává hovadùm potravu jejich, i mladým krkavcùm, kteøíž volají k nìmu. 10 Nemáꜜ v síle konì zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného. 11 Líbost má Hospodin v tìch, kteøíž se ho bojí, a kteøíž doufají v milosrdenství jeho. 12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione. 13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synùm tvým u prostøed tebe. 14 On pùsobí v konèinách tvých pokoj, a bìlí pšeniènou nasycuje tì. 15 On když vysílá na zemi rozkaz svùj, velmi rychle k vykonání bìží slovo jeho. 16 Onꜜ dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá. 17 Hází ledem svým jako skyvami; pøed zimou jeho kdo ostojí? 18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane vìtrem svým, anꜜ tekou vody. 19 Zvìstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi. 20 Neuèinilꜜ tak žádnému národu, a protož soudù jeho nepoznali. Halelujah.