116
1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas mùj a pokorné modlitby mé. 2 Nebo naklonil ucha svého ke mnì, když jsem ho vzýval ve dnech svých. 3 Obklíèilyꜜ mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevøení a truchlost pøišla na mne. 4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, øka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboï duši mou. 5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bùh náš lítostivý. 6 Ostøíhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi. 7 Navratiž se, duše má, do odpoèinutí svého, ponìvadž Hospodin jest dobrodince tvùj. 8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oèi mé od slz, nohu mou od poklesnutí. 9 Ustaviènì choditi budu pøed Hospodinem v zemi živých. 10 Uvìøil jsem, protož i mluvil jsem, aèkoli jsem byl velmi ztrápený. 11 Já jsem byl øekl v pospíchání: Všeliký èlovìk jest lháø. 12 Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mnì uèinìná? 13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 14 Sliby své Hospodinu splním, teï pøede vším lidem jeho. 15 Drahá jest pøed oèima Hospodinovýma smrt svatých jeho. 16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvùj, služebník, pravím, tvùj, syn dìvky tvé, rozvázal jsi svazky mé. 17 Tobì obìtovati budu obìt díkù èinìní, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 18 Sliby své Hospodinu splním, teï pøede vším lidem jeho, 19 V síòcích domu Hospodinova, u prostøed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.