116
Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas mùj a pokorné modlitby mé. Nebo naklonil ucha svého ke mnì, když jsem ho vzýval ve dnech svých. Obklíèilyꜜ mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevøení a truchlost pøišla na mne. I vzýval jsem jméno Hospodinovo, øka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboï duši mou. Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bùh náš lítostivý. Ostøíhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi. Navratiž se, duše má, do odpoèinutí svého, ponìvadž Hospodin jest dobrodince tvùj. Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oèi mé od slz, nohu mou od poklesnutí. Ustaviènì choditi budu pøed Hospodinem v zemi živých. 10 Uvìøil jsem, protož i mluvil jsem, aèkoli jsem byl velmi ztrápený. 11 Já jsem byl øekl v pospíchání: Všeliký èlovìk jest lháø. 12 Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mnì uèinìná? 13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 14 Sliby své Hospodinu splním, teï pøede vším lidem jeho. 15 Drahá jest pøed oèima Hospodinovýma smrt svatých jeho. 16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvùj, služebník, pravím, tvùj, syn dìvky tvé, rozvázal jsi svazky mé. 17 Tobì obìtovati budu obìt díkù èinìní, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 18 Sliby své Hospodinu splním, teï pøede vším lidem jeho, 19 V síòcích domu Hospodinova, u prostøed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.