1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na vìky milosrdenství jeho. 2 Kdo mùže vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho? 3 Blahoslavení, kteøíž ostøíhají soudu, a èiní spravedlnost každého èasu. 4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštìv mne spasením svým, 5 Abych užíval dobrých vìcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dìdictvím tvým. 6 Zhøešili jsme i s otci svými, neprávì jsme èinili, a bezbožnost páchali. 7 Otcové naši v Egyptì nerozumìli pøedivným skutkùm tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli pøi moøi, pøi moøi Rudém. 8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou. 9 Nebo pøimluvil moøi Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti. 10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenávidìl, a vyprostil je z ruky nepøítele. 11 V tom pøikryly vody ty, kteøíž je ssužovali, nezùstalo ani jednoho z nich. 12 A aèkoli vìøili slovùm jeho, a zpívali chválu jeho, 13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a neèekali na radu jeho; 14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách. 15 I dal jim, èehož se jim chtìlo, a však dopustil hubenost na život jejich. 16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojštì, a Aronovi, svatému Hospodinovu, 17 Otevøevši se zemì, požøela Dátana, a pøikryla zbìø Abironovu. 18 A roznícen byl oheò na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky. 19 Udìlali i tele na Orébì, a sklánìli se slitinì. 20 A zmìnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu, 21 Zapomnìli na Boha silného, spasitele svého, kterýž èinil veliké vìci v Egyptì. 22 A pøedivné v zemi Chamovì, pøehrozné pøi moøi Rudém. 23 Proèež øekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeøe pøed ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil. 24 Za tím zošklivili sobì zemi žádanou, nevìøíce slovu jeho. 25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova. 26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti, 27 A aby rozptýlil símì jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí. 28 Spøáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli obìti mrch. 29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na nì oboøila rána, 30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i pøetržena jest rána ta. 31 Což jest mu poèteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na vìky. 32 Opìt ho byli popudili pøi vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro nì. 33 Nebo k hoøkosti pøivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými. 34 K tomu nevyplénili ani národù tìch, o kterýchž jim byl Hospodin poruèil, 35 Ale smìšujíce se s tìmi národy, nauèili se skutkùm jejich, 36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem. 37 Obìtovali zajisté syny své a dcery své ïáblùm. 38 A vylili krev nevinnou, krev synù svých a dcer svých, kteréž obìtovali trapidlùm Kananejským, tak že poškvrnìna jest zemì tìmi vraždami. 39 I zmazali se skutky svými, a smilnili èiny svými. 40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svùj, v ošklivost vzal dìdictví své. 41 A vydal je v ruce pohanù. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti mìli, 42 A utiskali je nepøátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich. 43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, proèež potlaèeni jsou pro nepravost svou. 44 A však patøil na úzkost jejich, a slyšel køik jejich. 45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých, 46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteøíž je u vìzení drželi. 47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažï nás z tìch pohanù, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé. 48 Požehnaný Hospodin Bùh Izraelský od vìkù až na vìky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.