1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího pøebývá, v stínu Všemohoucího odpoèívati bude. 2 Dím Hospodinu: Útoèištì mé a hrad mùj, Bùh mùj, v nìmž nadìji skládati budu. 3 Onꜜ zajisté vysvobodí tì z osídla lovce, a od nejjedovatìjšího nakažení morního. 4 Brky svými pøikryje tì, a pod køídly jeho bezpeèen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho. 5 Nebudeš se báti pøístrachu noèního, ani støely létající ve dne. 6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotì, ani povìtøí morního, v polední èas hubícího. 7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisícù po pravici tvé, ale k tobì se to nepøiblíží. 8 Oèima toliko svýma to spatøíš, a odplatì bezbožných se podíváš. 9 Ponìvadž jsi Hospodina, kterýž útoèištì mé jest, a Nejvyššího za svùj pøíbytek položil, 10 Nepøihodí se tobì nic zlého, aniž se pøiblíží jaká rána k stánku tvému. 11 Nebo andìlùm svým pøikázal o tobì, aby tì ostøíhali na všech cestách tvých. 12 Na rukou ponesou tì, abys neurazil o kámen nohy své. 13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíèe i draka. 14 Ponìvadž mne, dí Bùh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé. 15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej. 16 Dlouhostí dnù jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.