1 Píseò a žalm synù Chóre, pøednímu zpìváku na machalat k zpívání, vyuèující, složený od Hémana Ezrachitského. 2 Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobì volám. 3 Vstupiž pøed oblíèej tvùj modlitba má, nakloò ucha svého k volání mému. 4 Neboꜜ jest naplnìna trápeními duše má, a život mùj až k hrobu se pøiblížil. 5 Poèten jsem mezi ty, kteøíž se dostávají do jámy; pøipodobnìn jsem èlovìku beze vší síly. 6 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobì, na nìž nezpomínáš více, kteøíž od ruky tvé vyhlazeni jsou. 7 Spustils mne do jámy nejzpodnìjší, do nejtemnìjšího a nejhlubšího místa. 8 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým pøikvaèil jsi mne. Sélah. 9 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevøín, že mi nelze nijakž vyjíti. 10 Zrak mùj hyne trápením; na každý den vzývám tì, Hospodine, ruce své pøed tebou rozprostíraje. 11 Zdali pøed mrtvými uèiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tì oslavovali? Sélah. 12 I zdali bude ohlašováno v hrobì milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí? 13 Zdaliž v známost pøichází ve tmách div tvùj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí? 14 Já pak, Hospodine, k tobì volám, a každého jitra pøedchází tì modlitba má. 15 Proèež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tváø svou skrýváš pøede mnou? 16 Ztrápený jsem, jako hned maje umøíti od násilí; snáším hrùzy tvé, a dìsím se. 17 Hnìv tvùj pøísný na mne se oboøil, a hrùzy tvé krutì sevøely mne. 18 Obklièují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadnì. 19 Vzdálil jsi ode mne pøítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmì.