1 Pøednímu zpìváku z synù Chóre, vyuèující. 2 Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi èiníval za dnù jejich, za dnù starodávních. 3 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potøel jsi lidi, a je jsi rozplodil. 4 Neboꜜ jsou neopanovali zemì meèem svým, aniž jim rámì jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámì tvé, a svìtlost oblíèeje tvého, proto že jsi je zamiloval. 5 Ty jsi sám král mùj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova. 6 V tobìꜜ jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám. 7 Neboꜜ jsem v luèišti svém nadìje neskládal, aniž mne kdy obránil meè mùj. 8 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepøátel našich, a kteøíž nás nenávidí, ty jsi zahanboval. 9 A protož chválíme tì Boha na každý den, a jméno tvé ustaviènì oslavujeme. Sélah. 10 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi. 11 Obrátil jsi nás nazpìt, a ti, kteøíž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmìní naše. 12 Oddal jsi nás, jako ovce k snìdení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás. 13 Prodal jsi lid svùj bez penìz, a nenadsadils mzdy jejich. 14 Vydal jsi nás k utrhání sousedùm našim, ku posmìchu a ku potupì tìm, kteøíž jsou vùkol nás. 15 Uvedl jsi nás v pøísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo. 16 Na každý den stydìti se musím, a hanba tváøi mé pøikrývá mne, 17 A to z pøíèiny øeèi utrhajícího a hanìjícího, z pøíèiny nepøítele a vymstívajícího se. 18 Všecko to pøišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tì, aniž jsme zrušili smlouvy tvé. 19 Neobrátilo se nazpìt srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé, 20 Aèkoli jsi nás byl potøel na místì drakù, a pøikryl jsi nás stínem smrti. 21 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu, 22 Zdaliž by toho Bùh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce. 23 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané. 24 Procitiž, proè spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezahánìj nás na vìky. 25 I proèež tváø svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše? 26 Nebotì se již sklonila až k prachu duše naše, pøilnul k zemi život náš. 27 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.