1 Žalm Davidùv. Nehnìvej se pøíèinou zlostníkù, nechtìj závidìti tìm, kteøíž páší nepravost. 2 Nebo jako tráva v náhle podꜜati budou, a jako zelená bylina uvadnou. 3 Doufej v Hospodina, a 4 Tìš se v Hospodinu, a dá tobì žádosti srdce tvého. 5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v nìm nadìji, onꜜ zajisté všecko spraví. 6 A vyvedeꜜ spravedlnost tvou jako svìtlo, a nevinu tvou jako poledne. 7 Mlèelivì se mìj k Hospodinu, a oèekávej na nìj peèlivì. Nekormuꜜ se pøíèinou toho, jemuž se daøí na cestì jeho, pøíèinou èlovìka, kterýž provodí, cožkoli umyslil. 8 Pusꜜ mimo sebe hnìv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle èiniti chtìl. 9 Nebo zlostníci vyplénìni budou, ale ti, kteøíž oèekávají na Hospodina, dìdiènì zemí vládnouti budou. 10 Po malé chvíli zajisté, anꜜ bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anꜜ ho již není. 11 Ale tiší dìdiènì obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. 12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škøipí na nìj zuby svými, 13 Ale Hospodin smìje se jemu; nebo vidí, že se pøibližuje den jeho. 14 Vytrhujíꜜ bezbožníci meè, a natahují luèištì své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteøíž jsou ctného obcování; 15 Ale meè jejich vejde v jejich srdce, a luèištì jejich budou polámána. 16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníkù mnohých. 17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin. 18 Znáꜜ Hospodin dny upøímých, protož dìdictví jejich na vìky zùstane. 19 Nebudouꜜ zahanbeni v èas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou; 20 Ale bezbožníci zahynou, a nepøátelé Hospodinovi, jak tuk beranù s dymem mizí, tak zmizejí. 21 Vypùjèuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost èiní, a rozdává. 22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zloøeèení od nìho budou vyplénìni. 23 Krokové èlovìka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje. 24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho. 25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a nevidìl jsem spravedlivého opuštìného, ani semene jeho žebrati chleba. 26 Každého dne milost èiní, i pùjèuje, a však símì jeho jest v požehnání. 27 Odstup od zlého, a èiò dobré, a bydliti budeš na vìky. 28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na vìky v stráži jeho budou; símì pak bezbožníkù bude vyplénìno. 29 Ale spravedliví ujmou zemi dìdiènì, a na vìky v ní pøebývati budou. 30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud. 31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, proèež nepodvrtnou se nohy jeho. 32 Špehujeꜜ bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti; 33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl. 34 Oèekávejž tedy na Hospodina, a ostøíhej cesty jeho, a on tì povýší, abys dìdiènì obdržel zemi, z níž že vykoøenìni budou bezbožníci, uhlédáš. 35 Vidìl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. 36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. 37 Pozor mìj na pobožného, a viz upøímého, žeꜜ takového èlovìka poslední vìci jsou potìšené, 38 Pøestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyꜜati. 39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onꜜ jest síla jejich v èasu ssoužení. 40 Spomáháꜜ jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníkù, a zachovává je; nebo doufají v nìho.