16
1 Zlatý zpìv Davidùv. Ostøíhej mne, Bože silný, neboꜜ v tebe doufám. 2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán mùj, dobrota má nic tobì neprospìje. 3 Ale svatým, kteøíž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má. 4 Rozmnožují bolesti své ti, kteøíž k cizímu bohu chvátají; neokusím obìtí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své. 5 Hospodin jest èástka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los mùj. 6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dìdictví rozkošné dostalo se mi. 7 Dobroøeèiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyuèují mne ledví má. 8 Pøedstavuji Hospodina pøed oblíèej svùj vždycky, a kdyžꜜ jest mi po pravici, nikoli se nepohnu. 9 Z té pøíèiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tìlo mé v bezpeènosti pøebývati bude. 10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému vidìti porušení. 11 Známou uèiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest pøed oblíèejem tvým, a dokonalé utìšení po pravici tvé až na vìky.