11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu. 2 Za pýchou pøichází zahanbení, ale pøi pokorných jest moudrost. 3 Sprostnost upøímých vodí je, pøevrácenost pak pøestupníkù zatracuje je. 4 Neprospíváꜜ bohatství v den hnìvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti. 5 Spravedlnost upøímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný. 6 Spravedlnost upøímých vytrhuje je, ale pøestupníci v zlosti zjímáni bývají. 7 Když umírá èlovìk bezbožný, hyne nadìje, i oèekávání rekovských èinù mizí. 8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak pøichází na místo jeho. 9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví umìním vytrženi bývají. 10 Z štìstí spravedlivých veselí se mìsto, když pak hynou bezbožní, bývá prozpìvování. 11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá mìsto, ústy pak bezbožných vyvráceno. 12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlèí. 13 Utrhaè toulaje se, pronáší tajnost, vìrný pak èlovìk tají vìc. 14 Kdež není dostateèné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádcù. 15 Velmi sobì škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpeèen jest. 16 Žena šlechetná má èest, a ukrutní mají zboží. 17 Èlovìk úèinný dobøe èiní životu svému, ale ukrutný kormoutí tìlo své. 18 Bezbožný dìlá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou. 19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své. 20 Ohavností jsou Hospodinu pøevrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu. 21 Zlý, by sobì i na pomoc pøivzal, neujde pomsty, símì pak spravedlivých uchází toho. 22 Zápona zlatá na pysku svinì jest žena pìkná bez rozumu. 23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých vìcí, ale oèekávání bezbožných hnìv. 24 Mnohý rozdává štìdøe, a však pøibývá mu více; jiný skoupì drží nad slušnost, ale k chudobì. 25 Èlovìk štìdrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen. 26 Kdo zadržuje obilí, zloøeèí mu lid; ale požehnání na hlavì toho, kdož je prodává. 27 Kdo pilnì hledá dobrého, nalézá pøízeò; kdož pak hledá zlého, potká jej. 28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou. 29 Kdo kormoutí dùm svùj, za dìdictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému. 30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyuèuje duše, jest moudrý. 31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, èím více bezbožnému a høíšníku?