1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své. 2 Neprospívají pokladové bezbožnì nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti. 3 Nedopustí laènìti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí. 4 K nouzi pøivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje. 5 Kdo shromažïuje v létì, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu èiní. 6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných pøikrývají ukrutnost. 7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí. 8 Moudré srdce pøijímá pøikázaní, ale blázen od rtù svých padne. 9 Kdo chodí upøímì, chodí doufanlivì; kdož pak pøevrací cesty své, vyjeven bude. 10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtù, padne. 11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných pøikrývají ukrutnost. 12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska pøikrývá všecka pøestoupení. 13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na høbetì blázna. 14 Moudøí skrývají umìní, úst pak blázna blízké jest setøení. 15 Zboží bohatého jest mìsto pevné jeho, ale nouze jest chudých setøení. 16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k høíchu. 17 Stezkou života jde, kdož pøijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí. 18 Kdož pøikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest. 19 Mnohé mluvení nebývá bez høíchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest. 20 Støíbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí. 21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají. 22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení. 23 Za žert jest bláznu èiniti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží. 24 Èeho se bojí bezbožný, to pøichází na nìj; ale èehož žádají spravedliví, dává Bùh. 25 Jakož pomíjí vichøice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý. 26 Jako ocet zubùm, a jako dým oèima, tak jest lenivý tìm, kteøíž jej posílají. 27 Bázeò Hospodinova pøidává dnù, léta pak bezbožných ukrácena bývají. 28 Oèekávání spravedlivých jest potìšení, nadìje pak bezbožných zahyne. 29 Silou jest upøímému cesta Hospodinova, a strachem tìm, kteøíž èiní nepravost. 30 Spravedlivý na vìky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi. 31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk pøevrácený vyꜜat bude. 32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných pøevrácené vìci.