1 A hned ráno uradivše se pøední knìží s staršími a s zákoníky i se vším shromáždìním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. 2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpovìdìv, øekl jemu: Ty pravíš. 3 I žalovali na nìj pøední knìží mnoho. On pak nic neodpovídal. 4 Tedy Pilát otázal se ho opìt, øka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobì svìdèí. 5 Ale Ježíš pøedce nic neodpovìdìl, takže se podivil Pilát. 6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vìzòù, za kteréhož by prosili. 7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vìzení, kteøíž v svadì vraždu byli spáchali. 8 A zvolav zástup, poèal prositi, aby uèinil, jakož jim vždycky èiníval. 9 Pilát pak odpovìdìl jim, øka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského? 10 (Nebo vìdìl, že jsou jej z závisti vydali pøední knìží.) 11 Ale pøední knìží ponukli zástupu, aby jim radìji propustil Barabbáše. 12 A Pilát odpovìdìv, øekl jim zase: Což pak chcete, aꜜ uèiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte? 13 A oni opìt zvolali: Ukøižuj ho. 14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého uèinil? Oni pak více volali: Ukøižuj ho. 15 Tedy Pilát, chtì lidu dosti uèiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubièovaného, aby byl ukøižován. 16 Žoldnéøi pak uvedli jej vnitø do sínì, do radného domu, a svolali všecku sbìø. 17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naò. 18 I poèali ho pozdravovati, økouce: Zdráv buï, králi Židovský. 19 A bili hlavu jeho tøtinou, a plvali na nìj, a sklánìjíce kolena, klanìli se jemu. 20 A když se jemu naposmívali, svlékli s nìho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukøižovali. 21 I pøinutili nìjakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal køíž jeho. 22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo. 23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepøijal ho. 24 A ukøižovavše jej, rozdìlili roucha jeho, mecíce o nì los, kdo by co vzíti mìl. 25 A byla hodina tøetí, když ho ukøižovali. 26 A byl nápis viny jeho napsán tìmi slovy: Král Židovský. 27 Ukøižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho. 28 I naplnìno jest písmo, økoucí: A s nepravými poèten jest. 29 A kteøíž tudy chodili mimo nìj, rouhali se jemu, potøásajíce hlavami svými, a øíkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve tøech dnech jej zase vzdìláváš, 30 Spomoz sobì samému, a sstup s køíže. 31 Též i pøední knìží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmꜜ jest pomáhal, sám sobì pomoci nemùže. 32 Kristus král Izraelský, nechažꜜ nyní sstoupí s køíže, aꜜ uzøíme a uvìøíme. A i ti, kteøíž s ním ukøižováni byli, útržku mu èinili. 33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, øka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože mùj, Bože mùj, proès mne opustil? 35 A nìkteøí z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá. 36 A bìžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresꜜ, dával jemu píti, øka: Ponechte, uzøíme, pøijde-li Eliáš, aby jej složil. 37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši. 38 A opona v chrámì roztrhla se na dvé, od vrchu až dolù. 39 Vidìv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, øekl: Jistì èlovìk tento Syn Boží byl. 40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátì, a Salome. 41 Kteréž, když ještì byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma. 42 A když již byl veèer, (že byl den pøipravování, to jest pøed sobotou,) 43 Pøišed Jozef z Arimatie, poèestná osoba úøadná, kterýž také oèekával království Božího, smìle všel ku Pilátovi a prosil za tìlo Ježíšovo. 44 Pilát pak podivil se, již-li by umøel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umøel. 45 A zvìdìv od centuriona, dal tìlo Jozefovi. 46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s køíže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a pøivalil kámen ke dveøùm hrobovým. 47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.